Okamžiky Zázraků

Zázrak devátý

Měl jsem přeleženou ruku od El a bolely mě všechny části těla. Na tváři jsem měl stoprocentně otisk polštáře, ale znamenalo to, že jsem konečně spal celou noc. Koukl jsem se na budík na mém nočním stolku a zjistil, že už je půl dvanácté dopoledne. Naši mě nikdy nenechávají spát tak dlouho, takže tohle pro mě bylo jako svátek.
Pomalu jsem vyprostil svou ruku z pod Eliina uvěznění a protáhl se. Vzhledem k mým dvěma metrům a docela malé posteli, mi to sice nešlo tak perfektně, ale aspoň něco. Na loktech jsem se pošoupl trošku nahoru a pak jsem zvedl hlavu. Jenže jsem zapomněl na zkosený strop, a tak jsem to hlavou napálil přímo na něj. V duchu jsem si sprostě zanadával, ale navenek jsem jen sykl bolestí. Chytl jsem se za čelo a pevně jsem k sobě stiskl víčka. Pitomej strop! Co mě ale překvapilo víc, než to, že to pekelně bolelo a než to, že tam ten strop byl. Bylo to, že jsem si představil Charlie, jak mi na tu ránu dává pusu, a říká, že to bude dobré. Protočil jsem nad tím oči, jelikož tuhle holku jsem přeci znal jen čtyři dny a tahle holka měla kluka, který by mi bez sebemenšího problému rozbil hubu.
Překročil jsem El a vydal jsem se do koupelny. Po cestě mě zastavila vůně masa, nakládaného v nějakých bylinkách, vůně špekáčků, a vůně různých dresinků a klobás. Zvedl jsem jedno obočí a koukl se ze schodů dolů. Naši vykládali čtyři láhve coca-coly, dvě bedny piva, miliony špekáčku a klobás a kusů masa. Na naší zahrádce stál elektrický gril a byla vyndaná i naše stará zahradní souprava. Zakroutil jsem hlavou a pokračoval dál v cestě do koupelny. Absolutně jsem netušil, co to všechno mělo znamenat, protože, ač bych to všechno klidně snědl a ty coly i vypil, tak tolik jídla by mi naši asi sotva koupili. Na druhou stranu, jsem jiný nebo lepší důvod ani v nejmenším neviděl.

Zalezl jsem do koupelny a zabouchl za sebou dveře. Ty jsem pak zamkl, jelikož jsem v koupelně hodlal být déle a dělat věci, které by ostatní vidět nemusely. Obzvlášť ne má sestra. Shodil jsem se sebe triko na spaní a hodil jsem ho do rohu koupelny. Pak jsem se koukl na své boxerky a už při pohledu na tu bouli co se tam tyčila mi bylo jasné, že tohle bude nepříjemné svlékání. Opatrně jsem zahákl palce na okraj boxerek a shrnul jsem ho trošku dolů, už to bolelo. Přesto jsem zaťal zuby a pomalu si boxery přetáhl přes svůj vztyčený úd. Kníkl jsem, jelikož to nebylo nic extra příjemného i když to vlastně příjemné bylo, ale jakmile se ocitl na svobodě, bylo to lepší.
Došel jsem ke sprše a pustil jsem si jí, tak, aby mi tekla vlažná voda. Nikdy jsem moc nemusel teplou ani ledovou. Vlažná pro mě byla ideální.
Zalezl jsem si pod sprchu a mé myšlenky se hned přemístily k Charlie. Přišlo mi to celé docela dost trapné, jelikož jsem jí opravdu znal jen čtyři dny. Ale nikdy mi žádná holka nepopletla tak moc hlavu, jako právě ona.

Sešel jsem schody do kuchyně a hned jsem narazil na mamku. Pevně jsem jí objal a dal jsem jí pusu na tvář. U toho jsem jí popřál dobré ráno a příležitostně i taťkovi. Oba se na mě usmáli a pak taťka střelil pohledem k těm masům a colám na naší kuchyňské lince. U toho se na mě šibalsky usmál a mamka sepjala ruce.

,,Pozvi jí." Kývl na mě táta a v úsměvu mi ukázal svůj bílý chrup.

,,A co se koná?" Zeptal jsem se, jelikož to jsem pořád nezjistil. Přesto jsem věděl, že ať je to co je to, pozvu ji.

,,Budeme pořádat grilovačku. Abychom se seznámili s novými sousedy, vytvořili si nové přátele a tak dále. A ty si k tomu pozveš Charlie a třeba to celé nějak dopadne ne?" Zazubila se na mě mamka a já mě chuť jí dát pusu. Bylo mi jasné, že to udělali především kvůli mně a Charlie, než pro dobré sousedské vztahy. Přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, že určitě odmítne. Bál jsem se jejího odmítnutí, i když bylo pravděpodobné.

,,Jo, pozvu ji. Ale možná nepřijde. Má kluka a své zájmy." Usmál jsem se na ně, ale už jsem běžel pro mobil. Rychle jsem v kontaktech našel Charlie Adkins a zvolil jsem napsání

zprávy.

Já: Naši uspořádali grilovačku a prý tě mám pozvat. A mám to napsat tak, aby to znělo, že tě zvu hlavně já a že tě tu moc chci a potřebuju. Takže, prosím, přijď sem protože mě tu umučí nudou.

Zmáčkl jsem odeslat a strčil jsem si mobil do kapsy od kalhot. Odpověď mi ale přišla hned.

Charlie Adkins: Promiň, už něco mám. Snad příště.

Přesto, že jsem tuto odpověď tak nějak čekal, docela mě to vzalo. Chtěl jsem ji dneska vidět a chtěl jsem s ní strávit jeden večer.

Já: Fajn. Snad.

Hodil jsem mobil na stůl a už jsem ho dnes nechtěl vidět. Moc dobře jsem věděl, že žádné příště nebude. Ať už kvůli mně, nebo kvůli ní.

***

Na té "párty" se ukázalo spousta lidí od nás ze školy. Jak jsem zjistil, tak v téhle řadovce, nebo spíš v téhle čtvrti bydlí většina mých spolužáků, akorát každý v jiné části, a tak se nepotkáváme ani v autobuse. Objevila se i Lucie, která podle facebooku a všech lidí, bydlí na druhém konci města. Jen debilovi by nedocvaklo, proč tu byla.
Hned jak mě uviděla, tak zamířila ke mně. Chtěl jsem utéct, ale to by s mou výškou moc nenápadné nebylo, a tak jsem radši zůstal stát a koukal jsem, jak se ke mně valí.

,,Ahoj Tondo!" Usmála se na mě a zastrčila si vlasy za ucho.

,,Ahoj." Pozdravil jsem jí já na oplátku a čekal, co z ní vypadne. Přitom jsem si vložil ruce do kapes, aby mi nikdo nemohl podávat ruku, nebo mi nabízet jídlo.

,,Co doučko s Charlie?" Zeptala se a přitom se usmála. Překvapilo mě, že se neptá nijak zle, ale tak, jako by ji to opravdu zajímalo a jako by chtěla slyšet, že jsem se jí zalíbil.

,,Bylo v pohodě. Charlie je skvělá." Usmál jsem se a v ten moment se ke mně přihrnul jakýsi Tomáš a začal kývat.

,,Jo, Charlie je super. A teď nemyslím vzhledově. Kdyby nebyla s Alexem, tak se s námi i baví. Pamatuju si, jak se asi v prváku a druháku, bavila jen s Linou a s námi všemi udržovala dobré vztahy. Charlie je hrozně hodná holka a něco ti řeknu, jestli se neukázala na týhle seznamovací grilovačce, tak jen pro to, že jí to Alex zatrhl. Ona se totiž vždy ukazuje na takových akcích, jako je tahle. Je skvělá." Tomáš mi položil ruku na rameno pro vetší účinek jeho slov a já nevěděl, jestli mu věřit. Neznal jsem Charlie tak dobře.

,,Má pravdu Tondo. Charlie tyhle akce nemešká." Usmála se na mě Lucie a já kývl. Takže je pravděpodobnost, že za její neúčast může Alex a ne já.
Bylo to, jako by na rozbouřeném moři, někdo právě rozsvítil maják, a já se mohl vrátit domů.