Okamžiky Zázraků

Zázrak sedmnáctý

Byla ke mně otočená zády a já jí krouživými pohyby vmasírovával do vlasů šampon. Klepala se zimou a já bojoval s nutkáním jí objímat a hřát dokud by to zase nebyla má krásná usměvavá Charlie. Tahle Charlie byla totiž rozbitá.
Mohly být tak dvě hodiny ráno s já se pekelně bál, že se Alex vzbudí a najde nás. Nebál jsem se proto, že bych se bál o sebe. Bál jsem se o Charlie, která už zase plakala a podlamovala se jí únavou kolena. Chytl jsem jí, když se jí kolena podlomila úplně a ona málem spadla na zem.

,,Jsem tu." Zašeptal jsem jí do vlasů a pevně ji k sobě přitiskl. Pak už jsem jí jen z vlasů smyl šampon a vytáhl jsem jí ven. Zamotal jsem jí do ručníku stejně jako sebe a pak jsem s ní a s našim oblečením vytáhl ven z koupelny. Tiše jsem zavřel dveře a otočil jsem se k odchodu. Ale zarazil mě Daniel, který na mě koukal ze dveří jeho pokoje a vypadal unaveně a ustaraně.

,,Bál jsem se o ní." Řekl skoro neslyšně a já mu na to odpověděl jen kývnutím hlavy. Netušil jsem co jiného dělat. Stál zhroucený ve dveřích, vypadal, že před chvílí brečel a jeho ruce splývaly podél jeho mohutného těla jako dva hadry. Vypadal příšerně. Charlie koukala někam do blba a já si přišel jediný normální v tomhle domě. Pak se ale z nějakých dveří vynořila Lina a já si oddychl. Vypadala normálně. Až na to, že byla smutná, vypadala normálně.

,,Co se děje?" Zeptala se a očima přeběhla z Charlie na Daniela. Daniel koukal na Charlie a Charlie koukala na dveře od nějakého pokoje.

,,Byl jsem jí vykoupat. Přišla za mnou a poprosila mě o to." Vysvětlil jsem jí a ona kývla hlavou. Daniel se prudce nadechl a pak ke mně natáhl ruce.

,,Tak mi jí dej. Postarám se o ní." Nebyl to příjemná tón, kterým na mě mluvil. Rozkazoval mi to a já cítil, jak sebou Charlie trhla. Nechtěl jsem mu jí dávat a na druhou stranu jsem nevěděl co dělat. Postrčil jsem Charlie k němu, ale ona se urychleně vrátila ke mně. Přitiskla se na mě a zabořila mi hlavu do hrudníku. Slyšel jsem Danielův chraplavý nádech a pak Linu, jak k němu rychle přešla a strčila ho do pokoje.

,,Postarám se o něj." Usmála se na mě a ztratila se v Danielovo temném pokoji. Já jsem tedy s Charlie došel ke mně do pokoje a položil jsem jí do postele. Lehl jsem si vedle ní na záda a oba jsem nás přikryl peřinou. Charlie se ke mně natiskla a já jsem jí objal. Miloval jsem jí o tom žádná.

***

Probudilo mě hrozné řvaní a bušení do mých dveří. Najednou jsem vedle sebe uslyšel vzlykot. Otočil jsem se tedy k tomu vzlykotu a uviděl jsem Charlie, jak se tiskne ke stěně a ne moc úspěšně se snaží zakrýt své vzlyky.

,,Charlie! Vylez! Vím, že jsi u něj! Ty kurvo jedna!" Ozvalo se zpoza dveří a mě poprvé napadlo, jak dlouho tu ten debil už křičí. Dotkl jsem se Charlie a ona sebou cukla.

,,To jsem já." Zašeptal jsem, ale přesto se ode mě odtáhla ještě dál a natiskla se ke stěně. Najednou se jeho hlas utišil a byly slyšet kroky, jak odchází. Vstal jsem a došel jsem se ujistit, zda jsou dveře zamčené pořádně. Byly, jenže Alex se vrátil a v ruce si házel s klíči. Bylo to slyšet. Otočil jsem se k Charlie, která už byla otočená ke mně a tak vyděšený výraz, jako měla teď, jsem u ní neviděl ani včera v noci. V zámku se ocitl klíč a i já jsem se vyděsil. Alex vzal za kliku a dveře se otevřeli.

,,Kde je?" Zavrčel na mě a odstrčil mě stranou. Charlie se zvedla na posteli a překvapilo mě, když šla k němu.

,,Ty kurvo, takže ty jsi pak šla šukat ještě s Antonínem jo? Jaký to bylo?" Uchechtl se a strčil do ní. ,,Na hovno viď? Má ho malýho? Má ho vůbec?" Zasmál se a Charlie zvedla ruku, že ho praští, jenže Alex byl rychlejší. Vrazil Charlie takovou facku, že Charlie upadla na zem a praštila se o mou postel do hlavy. To už jsem nevydržel a přešel jsem k Alexovi. Poklepal jsem mu prstem na rameno, otočil se ke mně s tak pohrdavým pohledem, že mě to ještě povzbudilo. Vrazil jsem mu pěstí do zubů a sledoval jsem jeho překvapený výraz v tváři. Z nosu mu tekla krev, ale mě to bylo jedno. Dal jsem mu ještě jednu, jenže pak se začal bránit. I on zvedl svou ruku a oplatil mi obě rány, které jsem já dal jemu, akorát ve větším měřítku. Spadl jsem na zem, ale rychle jsem se zase zvedl a rozběhl se proti němu. Strčil jsem do něj, a když spadl na zem, spadl jsem na něj. Obkročmo jsem si na něj sedl a mlátil jsem do něj, jak jen mi to šlo. Jenže pak mě překulil a mlátil do mě on. Bolelo to. Sakra to bolelo, ale myslel jsem na Charlie, na to co jí udělal a měl jsem dost síly na to, abych tohle přežil. Měl jsem dost síly na to, chytit jeho podělaný ruce a odstrčit ho od sebe. A mlátit do něj zas a znova. Na svých rtech jsem cítil krev, mé klouby byly potřísněné jeho krví, ale bylo mi to jedno. Ublížil Charlie. Mojí Charlie. Povalil jsem ho zase pod sebe a praštil jsem ho do tváře.

,,Jsi nicka Antoníne. Myslíš, že s tebou dlouhodobě bude? Co jí můžeš nabídnout? Radši se do tohohle nepleť." Zasípal Alex a ušklíbl se. Vrazil jsem mu ještě jednu, ale to už mě z něj stahovaly dvě silné ruce. Poznal jsem Daniela, ale nehodlal jsem se vzdát. Dál jsem ve vzduchu mlátil rukama, i když už jsem Alexe nemohl trefit. Měl jsem takový vztek. Alex se zvedl ze země a postavil se na nohy. Měl rozmlácený obličej, ale stejně se smál.

,,Já jedu domů. Vy si tu klidně zůstaňte." Zachechtal se a setřel si z obličeje krev a pohrdavě nás všechny sjel pohledem. Okolo mého pasu se obmotaly Charliiny ruce a já jí přehodil ruku přes ramena, aby Alex pochopil, že Charlie už není jeho.