Zázrak třicátý-čtvrtý

58 6 0
                                    


Tondovo rodiče nás přivezli před jejich dům a vyhodili nás i se zavazadly z auta. Z domu vyzvedli El a vyrazili zase do města. Měli tam jít na nějaký muzikál, takže jsme s Tondou měli celý dům jen a jen pro sebe přes celou noc. Ne že by nám byl prázdný dům co k čemu, s Tondovým přístupem, ale pocit to byl dobrý. Měla jsem v plánu si pustit horor, dělat, že se bojím a tisknout se k Tondovi, aby mě ochránil. Považovala jsem to za celkem skvělý plán, protože to obsahovalo mě, Tondu a tulení. Všechny plány s těmihle součástkami byly dokonalé. Lyžák už skončil a já jsem o něm s jistotou mohla prohlásit, že jsem si ho užila.

Nicméně jsme s Tondou vešli do domu a mě hned zahrnula ta rodinná atmosféra domu. V předsíni byly jako vždy dva páry růžových bot patřících El, dva páry černých Nike bot patřících Tondovi, pánské drahé kožené boty, které byly pro jeho tátu a spousta párů lodiček od Gabči. Usmála jsem se, když jsem si vedle Tondy postavila boty i já. Jako bych do téhle dokonalé rodiny zapadala. Jako by Tondovo místo v botníku jen čekalo na mé boty, až se k němu přidají, protože to místo v botníku stačilo přesně jen na mé boty. Všimla jsem si, jak se i Tonda pousmívá a pak už jsem cítila jeho ruce, jak se mi točí kolem pasu a jeho nos, jak se mi zabořil do krku.

,,Miluju tě." Zašeptal a já ho políbila na spánek.

,,Miluju tě." Odpověděla jsem mu a otočila jsem se k němu čelem, abych ho mohla políbit na ty jeho krásné a plné rty. Když jsem to udělala, oba jsme automaticky zavřeli oči, protože bychom jinak mohli dostat závratě. Milovala jsem to, jak se mi točí hlava, když ho líbám, jak se mi podlamují kolena, jak se bojím, že se odtáhne moc brzy, jak nikdy nemám dost. Ale tenhle polibek byl jiný, byl plný lásky a nikdo z nás rty nehýbal. Prostě to byl jeden dlouhý polibek, plný lásky, plný nás.

Nakonec jsem došli do Tondova pokoje a já jsem si vybalila pár věcí, abych tu mohla přespat. Rozesmál mě Tondův výraz, když zjistil, že se tu chystám přespat jen jednu noc a pak jet domů. Nakonec ale nechal protestů a pustil mě do koupelny, abych se mohla opláchnout. Byla jsem hrozně špinavá z té úmorné cesty autobusem, kde byla zima, takže jsem se celou cestu tiskla na Linu a očkem jsem pozorovala, co dělají Tonda a Tomáš vedle nás. Pořád si totiž o něčem povídali a Tonda do toho byl evidentně zažraný a měl potřebu ke všemu vyjadřovat svůj názor. Chvíli jsem se jim smála, ale pak jsem nakonec usnula a probudil mě jen na chvíli Tonda, když mi házel svou bundu přes tělo. Zachumlala jsem do ní a spala jsem dál.

V koupelně jsem ze sebe stáhla džíny a bílou košili, které jsem měla na sobě a nechala jsem je ležet na mramorové podlaze. Došla jsem ke sprchovému koutu a pustila jsem si vodu. Pak jsem došla k umyvadlu a udělala jsem si drdol. Ještě pořád se mi jemně vybavovaly vzpomínky z té noci s Alexem, ale když jsem byla s Tondou, vše bylo lepší. Od té noci jsme se s Tondou společně nesprchovali, ale musím přiznat, že mi to chybí. I přes tu situaci, která v tu chvíli vládla, mi to přišlo dokonalé.
Pousmála jsem se na sebe do zrcadla a pak už jsem vklouzla do sprchy.

Když jsem se vrátila k Tondovi do pokoje, seděl u stolu a něco psal do sešitu. Byl nad ním sklonění a urputně něco psal, byl k sežrání. Měla jsem chuť ho líbat a dělat s ním spousty jiných a zábavnějších věcí. Jenže jsem věděla, že to mi neprojde ani za milion let. Došla jsem tedy k Tondovi a klekla jsem si na zem, abych si sebrala mou tašku do školy a mohla si i já udělat úkol na přírodopis. Ale když jsem si klekla, poznala jsem, že Tonda ihned přestal pracovat a celý na napnul. Zvedla jsem k němu pohled a střetla se s tím jeho. Byl vyděšený a zároveň nabuzený. Natočila jsem hlavu na stranu a on se ke mně otočil na židli. Nemohla jsem si pomoci, ale pohled mi sklouzl k jeho teplákům. Zatím tam nic nebylo, ale podle Tondova výrazu jsem odhadovala, že nebude trvat dlouho a něco tam bude.

Okamžiky ZázrakůKde žijí příběhy. Začni objevovat