Jednorázovky [Multifandom FF CZ]

25.4.2017 [Daniel Sharman]

KLIŠÉ, KLIŠÉ, KLIŠÉ

Daniela Sharmana probudila jeho vyzváněcí melodie na mobilu. Automaticky se pro mobil natáhl a zaskřehotal jedno slovo. Na víc se nezmohl, vzhledem k tomu, že ještě před chvíli byl v hlubokém spánku. 

"Danieli? Já...mohl bys pro mě přijít? Přišla jsem s Holland a Crystal, ale ty dvě se najednou vypařily, a já tu jsem sama..." Nelie. Chtěl si vydechnout, že je to Nelie a že mu volá, ale pak pochopil význam jejích slov a zase zpanikařil. Nelie je někde sama? 

"Kde jsi?" vstával z postele a natahoval na sebe triko. 

"Slib mi, že to neřekneš Maxovi, ani Charliemu. Zabili by mě," zněla zoufale. Daniel si povzdychl. Kde to proboha byla, že nechtěla, aby to věděli její bratři?

"Slibuju na malíček. Teď mi řekni, kde jsi a já jsem za chvíli u tebe," slyšel, jak si vydechla, a pak už brebentila všechny instrukce. Daniel ji nechal mluvit, zatímco se oblíkal.

"Hlavně nikam nechoď, Nelie. Slyšíš? Musíš zůstat na místě, nesmíš se mi ztratit," apeloval na ni, zatímco měl v ruce už klíče od auta a zavíral za sebou domovní dveře. 

"Dobře, Danieli," špitla ještě. Nevěděl, jestli se bojí jeho reakce, až ji uvidí, nebo se bojí všeobecně. Jen doufal, že přijde včas a dostane ji v pořádku domů. Jenom Nelie Carverová ho dokázala takhle vyděsit a potěšit zároveň. 

~ 

Začínal si dělat starosti, když zaparkoval u místa, kde se měla nacházet Nelie. Věděl, že Nelie není moc společenský typ, proto ho překvapilo, že skončila zrovna na tomhle místě- v tom nejvíc vyhlášeném klubu v téhle části města. Asi ji sem musela dotáhnout Holland s pomocí Crystal, jinak si to nedokázal vysvětlit. A o to víc si o ni dělal starosti. 

Našel mobil a vytočil její číslo. Přitom se stále rozhlížel, jestli už někde neuvidí jeho oblíbenou brunetku. Mohl si zatím jenom představovat, co měla na sobě- džíny a nějaké tílko? Nebo si na sobě dala víc záležet a vsadila na sukni? Snažila se tady někoho sbalit? Při poslední otázce se přimračil. Jenom to ne. 

Podíval se na displej mobilu, Nelie mu to stále nezvedala. Povzdychl si. Tak bude muset dovnitř a hledat Nelie. Ta holka jednou bude jeho smrt, o tom žádná. Ale právě teď se odhodlal to risknout. 

Když vešel do klubu, překvapilo ho hrobové ticho. Doslova. Jako kdyby bylo zavřeno. Ale to byla blbost, Nelie mu přece volala, že je tady, ne? Nebyl hluchý, až moc dobře ji poslouchal. Byl ještě víc zmatený, přestával tomu rozumět. Už se chtěl otočit a vyjít zase ven, když se najednou rozsvítilo. Překvapeně sledoval svoje přátele, kteří tam stáli v hloučku a usmívali se. 

"Překvapení!" zakřičeli sborově a smáli se u toho. Daniel to překvapeně sledoval, než mu to začalo šrotovat a dávat si věci dohromady. Nelie ho tak vyděsila, že zapomněl na jeden ze svých velkých dnů- narozenin. A když už byla řeč o Nelie, stála vedle Holland, a v ruce držela dort. Když si všimla jeho pohledu, mile se na něj usmála. Vážně bude jeho smrt. 

"Tomu říkám vážně překvapení. Děkuju. Kdybych byl býval věděl, že budu mít oslavu, nepřijedu v pyžamu," zasmál se nakonec. Max a Charlie, bratři Nelie, do sebe pobaveně drkli. Holland se usmívala, jako kdyby ji všechno bylo jasné, zatímco Nelie tam rudla. Ona byla důvodem, proč měl na sobě pyžamo. Asi ho vážně vystrašila. 

"Kdybys přemýšlela o jiné dráze, než pomáhat v útulku, zkus být herečkou. Vážně jsem si dělal starosti, že se Ti něco stalo," řekl ji nakonec Daniel, když k němu došla s dortem. Nevinně si skousla ret a nastavila před sebe dort, aby sfoukl svíčky. Pobaveně protočil oči, když tam napočítal pouze pět svíček. Potom se krátce podíval na Nelie. Měla na sobě delší černou sukni, do které nacpala tílko. Nedokázal si pomoct, ale usmál se. Dala si na sobě záležet kvůli němu a kvůli jeho oslavě.