To takhle jednou žil byl jeden kořen Lukáš. Vesele si kořenoval v jednom lese kdesi v Beskydech. Jestli jste si mysleli, že kořen patří ke stromu tak jako moje ruka ke mně, tak jste na omylu. Kořeny jsou zcela samostatný celek a se stromy se nemají moc v lásce, protože je stromy drží na jendom místě a tak se od nich snaží vždycky odplazit pryč ať už do hloubky země nebo po jejím povrchu. Kořen Lukáš byl však jiný a chtel se stromem kterému sloužil jako opora spřátelit. Jednoho teplého jarního dne se tedy rozhodl, že se nebude plazit jako každý trapák směrem od stromu ale právě naopak směrem ke stromu. Ostatní kořeny ho vyděly ale nevšímali si ho, považovali jej za zrádce a zvykem bylo, že se zrádci se nemluví. Za několik dní se Lukáš dostal až ke stromu, chvíli si tak povídali, zjistl, že se strom jmenuje Pavel, a že si s ním docela rozumí. To se doslechly ostatní kořeny a celé zvedavé se připlazily za Lukášem a Pavlem, zjistily, že všechny předsudky o tom, že stromy jsou nafoukané a zlé je opustily. S Pavlem se skamarádili úplně vsichni. Všechno bylo super, až jednoho dne přisla vychřice a strom vylomila, protože všechny kořeny byly moc blízko u Pavla a tak strom neměl kdo drzet. Strom bez kořenů, které nejsou v zemi nepřežije a kořeny taky ne. No a tak všichni kvůli tomu že Lukáš neměl kamarády umřeli... :)))
Hodně náhodný příběh spíš pro menší, ale tak aby ste měli co číst tak vám ho sem dám :)
všechna práva vyhrazena
ČTEŠ
Příběhy z Prdele světa :)
MizahPříběhy, náhodné povídky a básničky co mě napadnou. Pohádky na dobrou noc, ráno,dopoledne, poledne, odpoledne, podvecer, vecer atd. Neptejte se a čtěte!
