Jiná krev

Kapitola 17.

Ťuk, ťuk.. vzbudilo mě. Někdo ťukal na okno. Podívám se na digitální hodiny, které leží na mém nočním stolku. Byly 4.00 ráno. Kdo po mě chce něco tak brzo!? Po otevření okna, které trochu zavrzalo, zjistím, že tam nestojí nikdo jiný než můj samotný Lucas.
,,Co tu děláš?" mluvím ještě rozespale a netuším, jesi si toho všiml, ale i kdyby ne tak je mi to jedno. Je mi to jedno tak i tak.
,,Něco musíš vidět, převleč se a pojď." Nesnáším, když mi někdo přikazuje ale tohle se dalo zvládnout. Není to tak hrozný. Zavirám okno a opět trochu zavrzalo.
Teprve teď si všimnu, že ve své posteli není Crystal, asi někde byla v noci. Nebudu to řešit, je to její věc.
Až po chvilce probuzení si rovzpomenu na incident, který se udál uprostřed noci v mé chatce s Nicholasem. Začínám se oblékat a hned zapomenu na Nicholase.

Oblékla jsem si černé legíny a docela dost volné tílko, na které jsem dala šedou mikinu, a dnes jako obvykle jsem zvolila tenisky, ty černé. Mé nejoblíbenější a jsou snad i nejpohodlnější, co mám tady. Vezmu klíče od chatky odmču si a rovnou zamču a jdu za Lucasem.

Lucas čekal na mě za chatkou, aby ho nikdo neviděl, že je u mé chatky tak brzo ráno. ,,A co mi chceš ukázat?" Ptám se opatrně, mám totiž divný pocit, že to, co uvidím, nebude jen tak.

Z dálky už slyším, takové divné zvuky, jako kdyby v klecích zavřena zvířata. A strašně povykovali. A jakmile jsme byli nejblíž, co to šlo, nakoukala jsem před strom a viděla to. Jsou v klecích. Zavřené. Jsou tři. Každá svoji vlastní klec. Graptury. Živé a tady a neproměněné v lidi. Moje první otázka na Lucase zní: ,,Co tady dělají?"
,,Jak jsme u bran zahlédli ty tři graptury a pak to šli nahlásit Amy a ona řekla, že tam pošle někoho se podívat, tak je odchytili a zavřeli do klecí, moc informací nevím, ale pokusím se je zjistit." Odpověděl.

Nevěděla jsem co si mám o tom myslet. Co když jedním z nich je Noah, ale to ne vždyť Lucas říkal, že je ve výcvikovém táboře graptur. Ale přece i kdyby... Z mého uvažování mě vytrhl Lucasův hlas. ,,Než se s nimi rozhodne Amy něco udělat, tak vám je asi ukážeme ve výuce, aby jste všichni věděli, proti čemu bojujeme."

Dále už nemám slov, koukám jen na plac, na kterém jsou graptury uvěznění v klecích. Strážci je hlídají a snaží se je ztišit ale moc jim to nejde, chovají se doopravdy jako opravdová zvířata. Nelidští tvorové. Lucas mě popadl za ruku a myslela jsem si, že mě šel doprovodit do mé chatky, ale až u jeho chatsky si všímám, že jsem se mýlila. ,,Nechám tě ještě vyspat, ať se prospíš do rána," a oba dva usínáme v jeho posteli, stejně na moc dlouho už ne, ale aspoň ta trocha spánku mi bude stačit.