L3xy: mozna ze mam spriznence akorat nemam znaminko
xXcute_ass_bichXx: twl ja nwm me to prijde jako picovina
L3xy: ja se jen vzdycky cejtil jakoby tam pro me nekdo cekal vis
xXcute_ass_bichXx: sorry kamo ale ja myslim ze to sou plany nadeje vole
Asi má pravdu. Alex byl tak unavený. Ze všeho. Jeho život už tak byl těžký, nepotřebuje nikoho, aby mu připomínal, že jeho sny se nikdy nestanou skutečností.
Alex se narodil bez spřízněné duše. Každý o šestnáctých narozeninách dostal značku, jméno napsané na jejich kůži v místě, kde se jich jejich spřízněnec poprvé dotkne. Kromě něj. Když nastával datum jeho šestnáctých narozenin, strávil celý týden ohledáváním svého těla po značce, a pak týden poté a potom další týden. Když uplynul měsíc po jeho narozeninách a žádné znaménko se neobjevilo, jeho matka ho vzala ke kožnímu pro odpovědi. Po velmi ztrapňující, ale důkladné prohlídce mu bylo řečeno, že za dva měsíce se setkají znovu a pokud se do té doby nic neukáže, tak mu napíše diagnózu. Každý den se prohledával v zrcadle. Hledal snad všude... Nikdy nic nenašel. Věta doktora, která měla navždy změnit Alexův život, zněla: "To se stane. Je to sice vzácné, ale stává se to."
Teď mu je dvacet dva a celé "hledání" vzdal. Když mu bylo šestnáct, chodil s holkou asi o pět měsíců mladší a když jí bylo šestnáct, dostala své znaménko. Bylo v její dlani, jako bylo obvykle. Bylo součástí etikety, že když někoho poprvé potkáš, potřeseš si s ním rukou, aby se zamezilo znaménkům na zvláštních nebo podezřelých místech. Nenáviděl se za to, že ho našel on. Nenáviděl, že to nebylo jeho jméno. Pokoušel se jejich vztah udržet, ale nebylo to nic platné. Její přátelé ho tak trochu odstrčili s nabídkami rande naslepo se všemi jejich kamarády se jménem Shawn. Byla trochu smutná, když se s ním musela rozejít, protože setkání se s vaším spřízněncem je velká věc a byla moc velká možnost, že ho potká. Poslední překážka mezi ní a její pravou láskou byl on. Zlomilo mu to srdce.
Poté, co se snažil najít cokoli na internetu, cokoli, co by mu dalo naději, zjistil, že pokud někdo nemá znaménko, tak pravděpodobně nemá ani spřízněnce. A to mu zlomilo srdce ještě víc. Pak se začal vyhýbat vztahům úplně, aby nikomu nepřekážel v hledání lásky.
Na internetu nalezl stránku. Jmenovala se Markless.com a byla to sociální síť pro lidi bez znamének. Začala jako stránka pomáhající lidem s depresí kvůli jejich ztrátě, ale po několika dnech textování s ostatními si uvědomil, že to jediné, k čemu tuto stránku uživatelé používali, byl sexting se svými vrstevníky, protože nikoho tam deprese moc netrápila. Potkal tam tuhle holku, která byla docela milá, až na to, že nadávala. A hodně.
xXcute_ass_bichXx: hej vole nestarej se o to
xXcute_ass_bichXx: v sobotu budu mit party chces jit
xXcute_ass_bichXx: bude zasrane bozi musis tam bejt
L3xy: jo tak jo
Alex už u Tracy jednou byl. Její dům byl obrovský. Kdyby se snažil, nacpal by do něj celou Grammy's afterparty. Původně patřil její babičce a ona u ní žila, když ji její rodiče vyhodili z domu. Její babička už umřela, ale nikdo o tom neví, protože Tracy není plnoletá a nemá na to, aby se mohl dům napsat na ní.
xXcute_ass_bichXx: jo kamo musim jit cus kretene miluju te
L3xy: cau kravo ja tebe taky
ČTEŠ
Names Of Solitude
Ficción GeneralKaždý má svou spřízněnou duši. Tam, kde se tě poprvé dotkne, se objeví jejich jméno. Alex své znaménko nikdy nenašel. Bude se muset spokojit se životem o samotě. WARNING: Trocha nadávání. Popisy depresivních epizod.