chapter 12.

211 33 6
                                    

mentoss97: Rande?
mentoss97: Krasavče?
mentoss97: Rande?!
mentoss97: Beth?
mentoss97: Já jenom že jsem včera očekával tu tvojí dávku žárlivosti.
mentoss97: Bethany?
mentoss97: 3 dny. Kde sakra jsi?
mentoss97: Proč mě ignoruješ?
mentoss97: Udělal jsem něco?

Beth23: Promiň.

mentoss97: Bože, Bethany! Kde jsi kurva byla?!

Beth23: Já byla na tom rande. Ze začátku to bylo skvělé, normálně jsme si povídali. Rozloučili jsme se, a měla jsem jít domů. Jako naivní kráva jsem si myslela, že mě odprovodí, takže jsem chvíli počkala, jenže po chvíli se vrátil s jinou holkou. Jsem kráva, nevím, co jsem si myslela. Prostě... choval se ke mně tak hezky a já byla tak naivní Honzo.

mentoss97: Bethie... Mrzí mě to, zlato.

Beth23: Neměla jsem ani náladu otevřít mobil.

mentoss97: To je v pohodě, jen jsem měl o tebe strach.

Beth23: Promiň. Měl jsi naprostou pravdu a já ti vlastně ještě víc ublížila.

mentoss97: Beth, neublížila jsi mi. Měl jsem jenom strach, že se ti něco stalo.

Beth23: Bude to znít asi divně, když jsem tě nikdy neviděla, ale mám tě strašně moc ráda.

mentoss97: Nezní to divně, mám to naprosto stejně.

Beth23: Bože, nedokázala bych si představit, co bych teď dělala, kdybych neměla tebe.

mentoss97: By ti ten egoismus a autismus chyběl, co?

Beth23: Probohaaa.

mentoss97: Rozesmál jsem tě?

Beth23: Jo.

mentoss97: Mise splněna.

Beth23: Superhrdino.

BrightnessKde žijí příběhy. Začni objevovat