9

16 3 1
                                    

Stále nemohl uvěřit tomu, že ho NamSeok už po druhé tento den dokázal tak rozhodit. Stál ve sprchovém koutě, v ruce svírajíc sprchový gel, který obdržel od NamSeoka. Pomalu ho otevřel a do nosu ho okamžitě praštila silná melounová vůně s nádechem máty.  Stačilo pár minut a už po sprchovém gelu voněla celá koupelna. Rychle se tedy osprchoval, oblékl se do pyžamových trenýrek a ulehl do postele. Snažil se co nejrychleji usnout ale myšlenky na NamSeoka mu to nedovolily. Ještě teď cítil teplé mladíkovo rty na jeho uchu a nemohl se zbavit toho příjemného, šimravého pocitu v podbříšku, který však už pomalu ustával. Myšlenky na šedovlasého mladíka ho pronásledovaly ještě dobrých pár minut, než se mu konečně podařilo usnout. 

Ráno se probudil překvapivě brzy a byl rád, že mu tentokrát do postele neskočil žádný pes. Rychle vstal z postele a vydal se do koupelny, kde provedl ranní hygienu a vysprchoval se.  Z koupelny se vydal přímo do kuchyně jen s ručníkem uvázaným kolem pasu, jelikož jeho žaludek už mu dával jasně najevo, že už je to dlouhá doba od chvíle, kdy naposledy jedl. Normálně by si to nedovolil ale věděl, že touhle hodinou bývá NamSeok na procházce se psy. 

Otevřel lednici a chvíli prozkoumával její obsah. Nakonec mu do oka padl čokoládový puding, do kterého se ihned s chutí pustil. 

Už po sobě uklízel použitou lžičku a chystal se do pokoje, když v tom se chodbou ozvalo cvaknutí vchodových dveří, ve kterých se následně objevil NamSeok, v pravé ruce držící dvě vodítka, ke kterým byli přivázání dva černí dobrmani a v levé telefon, do kterého něco nadšeně vypravoval v korejském jazyce. 

Když ale spatřil téměř nahého mladíka, již stojícího na chodbě, zarazil se, do telefonu už jen stručně a rychle něco zabrblal a hovor zavěsil. 

"Jsi vzhůru nějak brzy..." Řekl trochu nervózně NamSeok, když se zouval, nespouštějíc oči z mladíkova svalnatého těla. 
"Uhm.. Jo. Byl jsem ve sprše a dostal jsem hlad tak jsem šel rovnou sem... Nečekal jsem tě tu tak brzy." Řekl omluvným tónem, sklopil hlavu a zadíval se na své palce u nohou. 
"Já ale neřekl, že mi to vadí" zasmál se starší, když odkládal svůj kabát. "Tak se na mě nekoukej jako bych ti ublížil." 

Jackson se jen nervózně usmál a zamířil směrem do jeho pokoje, následován NamSeokem, který šel trochu svižnějším krokem za účelem zavřít psy po dlouhé procházce do pokoje. Když však procházel kolem Jacksona, do nosu ho praštila silná vůně melounu a máty. NamSeok se neudržel a silně popadl mladíka za ruku, čímž jej zastavil. Mladík se jen vyděšeně otočil k šedovlasému mladíkovi a už se strachem očekával, co bude následovat. Sakra to je nějakej jeho blbej rtuál nebo co? Jestli jo tak je to teda pěkně debilní takhle mi mávat s hormónama. Pomyslel si už trochu naštvaně Jackson. NamSeok mu však věnoval jen nervózní pohled a jemně chytl mladšího za tvář, kterou následně začal jemně hladit palcem. Opět si prohlédl celé jeho svalnaté tělo a nervózně si skousl ret. Měl co dělat, aby se na mladíka hned na místě nevrhl. 

Ačkoliv to trapné ticho trvalo jen pár vteřin, Jacksonovi to přišlo jako věčnost. Bál se, co bude následovat, jelikož NamSeokovo pohledy ho znervózňovaly. A to, že ho starší přitahoval mu vůbec nepomáhalo. 

"Nemáš hlad?" Zašeptal po chvíli NamSeok stále prohlížejíc mladíkovo tělo. Jeho hlas byl o něco hlubší než normálně a působil tak více sexy. 
"Uhm.. Já měl... Měl jsem puding..." Vykoktal nervózně Blondýn. 
"To ses moc nenajedl." NamSeok věnoval Jacksonovi svůdný úsměv. "Něco nám uvařím." Řekl nakonec pouštějíc ruku z blondýnova tváře. Hned na to se otočil a zamířil do kuchyně. 

Jackson se zas odebral do svého pokoje, kde se rychle převlékl. Opět cítil ten příjemný šimravý pocit v podbříšku a tvář ho stále ještě příjemně hřála. Rychle se však oklepal aby zahnal myšlenky na NamSeoka a tentokrát už oblečený se vydal do kuchyně. Tam se mu vyskytl pohled na šedovláska, který se u sporáku vlnil do rytmu hudby hrající z velkých reproduktorů v rohu místnosti.

Jackson se nad tím pohledem musel zasmát, což přimělo NamSeoka, aby se otočil. 
"Co se směješ?" řekl pobaveně. "Nelíbí se ti můj sexy taneček?" zasmál se a zavrtěl bokama do všech stran. 

"Moc hezký..." zasmál se mladší a vyskočil na kuchyňskou linku, na které se posadil, sledujíc NamSeoka ve vaření. Starší mu jen krátce věnoval široký, nakažlivý úsměv, který mu Jackson oplatil, a pokračoval v přípravě snídaně. 

"S kým si to ráno vůbec mluvil?" Prolomil krátké ticho blondýn. 
"S matkou," odpověděl NamSeok, když otáčel slaninou na pánvi. "Když už jsem si udělal pauzu tak chci přijet na vánoce za rodinou do Jižní Korei..." 

Vánoce. Jackson je nenáviděl. Úplně zapomněl, že už se blíží zima a s ní tento pro něj až moc otravný svátek. Od té doby, co byl sám vánoce už nikdy neslavil. A letos tomu nejspíš nebude jinak. 

"Aha.." řekl sklesle blondýn a mrzutě se zadíval do země.

"Kam se chystáš ty?" zeptal se ho NamSeok, opíraje se lokty o kuchyňskou linku pár centimetrů od něj. 
"Nikam..." Řekl jen stejným tónem Jackson. NamSeoka jeho odpověď na chvíli zarazila, a po chvíli se opatrně zeptal:"To vážně nemáš nikoho s kým bys..."
"Ne." Odsekl mu blondýn.

NamSeok se chvíli odmlčel a zadíval se zamračeně do země. 
"Mám nápad!" Zvolal zničeho nic a vesele se usmál na mladšího, který mu věnoval jen tázavý pohled. "Pojeď se mnou!" 
"Cože?" řekl zmateně Jackson.
"Pojeď se mnou za rodinou na vánoce! Bude to super. Mamka bude ráda když si konečně někoho přivedu..." Vysvětlil starší nadšeně, ovšem, když si uvědomil, jak jeho poslední věta vyzněla, trochu se začervenal. 
"Když já nevím..." řekl nejistě Jackson a podrbal se za krkem. "Nechci vám tam překážet a přidělávat další starosti..." 
"Co to povídáš? Mamka bude štěstím bez sebe! Kdyby mohla, pozve k nám na vánoce celou vesnici! Mamka miluje vánoce... Vždycky když sem jí řekl, že nestihnu přijet tak mi strašně vynadala..." Zašklebil se nad nepříjemnou vzpomínkou, když na něj jeho matka křičela do telefonu až si myslel, že každou chvíli přijde o sluch. 
"No já nevím já.."
"Žádný odmlouvání prostě pojedeš!" Rozkázal rázně  NamSeok mladšímu s úsměvem a začal hledat telefon v kapse. 

"Co to děláš?" zeptal se poněkud šokovaně Jackson.
"No co asi jdu zavolat-"
"Ale co ta slanina?!" Skočil mladší NamSeokovi do řeči a vystrašeně ukazoval na pánev, ze které se začínal linout tmavý kouř. NamSeok okamžitě zahodil telefon neznámo kam za sebe a okamžitě vzal pánev do ruky. Omylem se přitom otřel rukou o žhavou část pánve, zaječel bolestí a pánev okamžitě upustil.. 

"Sakra! Do prdele! Kurva drát!" Nadával starší na celý dům. Jackson ihned vypnul sporák, vzal ručník, který namočil do studené vody a přiložil ho NamSeokovi na spálenou ruku. 

"Bože ty seš poděs..." Odfrkl si drze Jackson, když opatrně přikládal staršímu ručník na ruku. "Kde máš lékárničku? Snad tam bude i něco proti spáleninám..." 
"V koupelně pod umyvadlem..." Procedil skrz zaťaté zuby NamSeok a ručník vzal do své ruky. Jackson se tedy ihned vydal do koupelny a oddechl si, když v lékárničce našel pár obvazů a neznámou mast proti spáleninám. Vrátil se tedy do kuchyně a opatrně začal NamSeokovi ošetřovat a následně obvazovat postižené místo. 
"Seš šikovný." Usmál se na Jacksona starší, nespouštějíc z něj oči. 

"Jo zato ty seš hroznej blbec." Zasmál se pobaveně  mladší dokončujíc svou práci. 
"Vidíš? Skvěle se doplňujeme." Mrkl NamSeok s úsměvem na Jacksona. Ten jenom protočil očima. "Tak a je to. Dej si na to bacha. " Upozornil staršího. 

"Děkuju." Řekl vděčně NamSeok. Odpovědí mu byl jen mladíkův drzý úsměv. 


Wouu... Takže lidičky :D Tenhle díl je takovej... Odfláknutej? :D Vím, že to je tentokrát nic moc a ještě ke všemu po takové době! :D Ale jaksi jsem ztratila knížku do které sem si dělala zápisky k touhle příběhu takže sem po nějaké době vzdala hledání a prostě to sem šoupla s tím, co sem si ještě pamatovala v hlavě tak doufám že se nezlobíte xD 

Zatím se nám to vyvíjí zajímavě co myslíte? Jaké asi budou vánoce s NamSeokovou rodinou? 

Doufám, že se vám tento příběh stále líbí a budete mě stále podporovat. Jsem moc ráda za vaše ohlasy a moc vám všem děkuji za votes a úžasné komentáře! ♥ Mějte se krásně a brzy se zase uvidíme u další kapitoly! ^^




Tanec, Hudba a TyKde žijí příběhy. Začni objevovat