Tanec, Hudba a Ty

16

"Miláčku, tak my odcházíme ano?" zavolal HyunKi na svou ženu, která odpočívala v ložnici.
"Nemůžeš křičet ještě víc nahlas aby se holky vzbudily?" vynadala mu jeho žena, když za nimi scházela dolů ze schodů, aby je doprovodila.
"Promiň. Ale víš že oni mají tvrdý spánek." uklidnil jí její muž.
"Hlavně na sebe dejte pozor a nepřehánějte to. KangDae ty jdeš s nima? Vždyť nejsi ještě ani plnoletý!" zděsila se jeho matka.
"Mami, víš že je to zbytečný mi to zakazovat. Nalejou mi všude. Nikdo nepozná že ještě nejsem plnoletý." řekl tmavovlásek s klidem. Jeho matka si jen zoufale povzdechla, ale už nic neřekla.
"Neboj se mami, dám na něj pozor." uklidni tmavovlásku NamSeok.
"Ty tak." zasmál se jeho bratr.
"Co tím chceš říct?" propálil šedovlásek svého bratra vražedným pohledem.
"Vždycky když jdeme pít opiješ se tak moc, že pomalu ani nevíš jak se jmenuješ." rozesmál se KangDae.
"To není pravda!" urazil se NamSeok.
"Mám ti snad připomenout to, jak jsem tě jednou z hospody musel přinýst domů na zádech, a jak si usnul na schodech, když ses snažil dostat do svého pokoje?" připomněl mu jeho bratr a i s jejich otcem se hlasitě rozesmáli.
"Neposlouchej to Jacksone. Teď už pít umím!" přesvědčoval blondýna, jehož výraz trochu znejistěl. Sám měl na alkohol nemilé vzpomínky a představa, že by v takovém stavu musel dávat pozor ještě na NamSeoka ho děsila.

*

"Nekecám! Když byl malý, myslel si, že umí hýbat předměty pomocí mysli! Jednou nám takhle chtěl vyhodit z okna naší starou rozvrzanou pohovku, co jsme měli tentokrát v obýváku! Opravdu jí neměl rád!" vypravoval vesele NamSeokův otec o šedovláskovo dětství, když už všichni muži v sobě měli druhé pivo a každý v ruce držel třetí. Všichni u stolu se hlasitě rozesmáli, až na NamSeoka, který naštvaně seděl na svém místě s rukama založenýma na prsou. "Tati bylo mi šest." zabručel naštvaně a upil ze svého půllitru.

"Jo. To bylo KangDaemu dva roky. Pamatuju si, co jsi mu říkával, když se narodil. Měl jsi ho moc rád. Říkával si: 'Až budeš starší, budeš mi říkat 'hyng ' a budeš pro mě krást pivo z tátovo lednice.'" Všichni se opět rozesmáli. "Vždycky si chodil tajně do lednice a upíjel mi tam moje pivo. Mamka tě pak vždycky za to pořádně seřezala. Pokaždý jsme tě načapali tak sis myslel, že to za tebe bude dělat tvůj mladší bratr." řekl NamSeokovi a to už se rozesmál i on.
"Nakonec to skončilo tak, že jste mi to pivo kradli oba dva. Nikdy jste se nepoučili i když jsme vám za to pořád nadávali. A teď se na sebe podívejte. Kdykoliv se sejdete tak se předháníte o to, kdo toho vypije víc."
"Tati! Nedělej tu ze mě alkoholika! Náhodou v Americe nepiju skoro vůbec..." okřikl NamSeok naštvaně svého otce. Ten nad tím jen mávl rukou a upil ze svého půllitru.

Takhle to pokračovalo ještě dobrých pár hodin. Všichni vesele popíjeli a vypravovali si všelijaké zábavné historky. Když měl NamSeok v sobě už asi páté pivo, objednal si soju.
"Neměl by jsi míchat pivo se soju. Víš, že ti je potom pak špatně." upozornil ho přiopile jeho mladší bratr. NamSeok jen nad tím mávl rukou. "Ale zároveň jsem pak v ještě lepší náladě." mrkl nenápadně na Jacksona a pod stolem mu rukou přejel po vnitřní straně stehna. Jackson jeho ruku ihned odstrčil a probodl ho vražedným pohledem. NamSeok se však jen usmál a nalil si soju, které mu servírka momentálně přinesla.

Když už HyunKi a KangDae dopíjeli sedmé pivo tak oba uznali, že už mají dost a je čas jít domů. Zaplatili útratu a ještě před odchodem se zeptali Jacksona, jestli to sám s NamSeokem zvládne.
"Říkal, že hned jak dopije že taky půjdem. Tak doufám, že si to pak nerozmyslí." řekl jen blondýn a po té, co se s muži rozloučil, už jen sledoval, jak oba dva vesele vycházejí z hospody.
"Jackieee." Zavrněl mu zničehonic NamSeok u ucha a přitulil se k němu.
"NamSeoku máš to na dlouho?" zeptal se ho blondýn a zoufale se podíval na láhev s alkoholem.
"Možná když mi pomůžeš, tak budem za chvilku doma." zamumlat starší a nabídl mladíkovi láhev.
"Já ti nevím," znejistěl blondýn. "nikdy jsem to nepil."
"Neboj. Bude ti to chutnat. Uvidíš." přemlouval mladšího šedovlásek a podal mu láhev, ze které se Jackson neochotně napil.
"Není to tak hrozné." Řekl nakonec a napil se ještě jednou. Po té předal láhev NamSeokovi, který jí několika doušky vyprázdil.
"No vidíš... A můžeme domů." řekl a vstal ze židle. Trochu se zamotal, ale Jackson ho ihned chytl.
"Je mi nějak blbě." zamumlal starší a opřel se o blondýna.

"No, tak to bude ještě zajmavá cesta." povzdechl si Jackson a s NamSeokem pověšeným na ramenech odešel z hospody.

*

"Tak a jsme doma. Teď musíš být zticha jasný? Všichni už nejspíš spí." řekl potichu Jackson, když se mu konečně podařilo odemknout dveře od domu. Dalo mu docela práci, dotáhnout sem opilého NamSeoka, když se sám ještě trochu motal.
Ani nevěděl jak, ale vytáhl šedovláska do schodů a odvedl jej do jejich pokoje, kam staršího položil na postel.
"Jackieee~" zavrněl zničehonic NamSeok, vstal z postele a chytl Jacksona za ruku.
"NamSeoku, měl bys zůstat v posteli. Měli by jsme se oba prospat..." povzdechl si mladík, ale starší ho neposlouchal. Místo toho uchopil Jacksona pevně za ruce a přirazil ho ke zdi.
"Seoku co děláš? Přestaň táhne z tebe alkohol." zavrčel blondýn protivně. Ovšem, to už si NamSeok stačil přivlastnit jeho rty.
"Nech toho. Běž si lehnout." Odtrhl se od něj Jackson a trochu do staršího strčil. Ten ho však ke zdi přitiskl ještě více a jeho stisk na blondýnově ruce zesílil. "No tak Jackie... Já vím že to chceš." zavrněl mu šedovlásek do ucha a druhou rukou stiskl jeho rozkrok. Jackson se snažil od sebe staršího odehnat, ale NamSeok měl větší sílu. Jackson najednou začínal mít z šedovláska strach. A to pořádný. A dalo by se i říci, že v tu chvíli se mu NamSeok i hnusil.
"Přestaň sakra! To bolí!" Zakřičel Jackson, když ho NamSeok až moc silně kousl do krku. Odstrčil od sebe staršího a v návalu vzteku mu věnoval pořádnou facku, která ho doslova posadila na zadek. Šedovlásek se jen zmateně chytl za tvář, jakoby se probudil z nějakého transu, a ublíženě se podíval na blondýna. "J-Jacksone?" řekl zmateně.
"Jdi do háje." Vyprskl mladík naštvaně a odešel z pokoje. Seběhl dolů po schodech a lehl si na gauč, kde se schoulil do klubíčka a rozbrečel se. Myslel si, že ho má NamSeok opravdu rád. Myslel si, že je jiný než ostatní, ale nejspíše se mýlil. Určitě ho chtěl jen zneužít a odkopnout. Nic víc v tom nebylo.

Podobné myšlenky se mu honily hlavou ještě dlouhou dobu, dokud konečně usnul vyčerpáním. 

No, začíná to být zajímavé, co říkáte? :D Odpustí Jackson NamSeokovi nebo to NamSeok přehnal a Jackson už s ním nepromluví? Budu ráda za vaše názory v komentářích! x3 Zatím se mějte famfárově a možná zítra se uvidíme u další kapitoly! :D :3