Člověk, který mi zničil život

157 11 8
                                    

Feth
Pomalu otevřu oči a promrkám. Rozhlédnu se a vidím jen a jen tmu. Vím, že ležim na něčem měkkým, asi na posteli. Pamatuju si jen to, že mě Justin mlátil a dál jen tmu. A vlastně... Kde je Cameron? Proč tu se mnou není?

Najednou jsem uslyšela cvaknutí, takový to, když rozsvítíte světlo a pak viděla ostré světlo. Rychle jsem zavřela oči a pak je pomalu otevřela. Byla jsem v pokoji. Ležela jsem na krásně povlečené posteli a všude byl krásný nábytek. Naproti mé posteli byli  dvoje dveře. Pomalu jsem se zvedla a šla ke dveřím. Zmáčkla jsem kliku prvních dveří a zatáhla. Jakmile jsem zjistila, že jsou odemčené, začal mou krví proudit nepříjemný pocit nebezpečí. Dveře jsem opatrně otevřela a to co jsem spatřila mě uklidnilo. Byla tam koupelna. Menší, hezká koupelna. Pomalu jsem vešla dovnitř a prohledala všechny skříňky. Když mi zbývala poslední skříňka, slyšela jsem mužský, hrubý hlas. A přesně vím komu patří. Jemu. Člověku, který mě znásilnil a udělal trauma na celý život. Pomalu jsem začala couvat až ke zdi a celá jsem se třásla.

Klika na dveřích od koupelny se začala pohybovat směrem dolů a mě začal zaplavovat veliký strach. Pomalu se otevírali dveře a mě se to vůbec nelíbilo. ,,Ale, ale, ty už jsi vzhůru."viděla jsem člověka, od kterého jsem chtěla utéct navždy pryč. Viděla jsem člověka, kterého z celého srdce nesnášim. Viděla jsem samotného Justina Biebra. ,,Nemluvíš?"blížil se ke mně a já měla takový strach jako nikdy. ,,Fajn, na posteli máš oblečení, obleč se, uprav se a čekej než si pro tebe někdo přijde."mrkl na mě a odešel. Byla jsem tak strašně nesvá, že jsem radši udělala to, co chce. Vlezla jsem si do sprchy a zapla teplou vodu. Voda mě trochu uklidnila a já šla do toho 'pokoje' se kouknout co mi připravil. Hned jak jsem otevřela dveře od koupelny viděla jsem na posteli rudé šaty s větším výstřihem a černé boty na podpatku. V tomhle se mám před ním ukázat?! Ani náhodou! Jelikož jsem měla svoje normální oblečení na sobě, zůstala jsem v něm a čekala než si pro mě někdo přijde.

Do deseti minut někdo zaklepal. ,,Dále."řekla jsem úplně chladně a sledovala jak se pomalu otevírají dveře. ,,Co to máš na sobě?!"vykřikl Justin. Divím se, že pro mě někoho neposlal, ale nucož, beztak by sem přišel debil tak jako tak. ,,O-oblečení."měla jsem z něj takovej strach. Ten výraz jaký na mě měl a tím tónem jakým na mě mluvil... ,,Jo? To vím taky ty kurvo. Ale jaký? Já ti sem přinesl šaty, ne tohle."ukázal na moje oblečení a svraštil obočí. Já jen na sucho polkla a nic jsem neřekla. ,,Můžeš mi vysvětlit, proč máš na sobě doprdele tohle a ne ty šaty?!"štěkl na mě tak chladně. ,,Já-já se v tě-těch šatech s-stydím."já se tak bála... ,,Okamžitě se převlíkni."a on byl tak chladný. ,,Před te-tebou?"vykulila jsem oči. ,,Šanci si měla tak dělej a už nekoktej."sedl si do křesla a ťukal něco do mobilu.

Pomalu jsem si sundala legíny a natáhla šaty. Pak triko a šaty si pořádně upravila. Cítila jsem jak na mě celou dobu kouká, ale ten pocit, že když něco řeknu tak to bude ještě horší mě přemohl a já nic neřekla. Otočila jsem se k němu čelem a koukala jak mě hltá pohledem. Celou dobu jsem byla jak tělo bez duše. Bála jsem se tak moc, že to nejde popsat.

,,Pojď..."řekl a já šla pomalu za ním do dveří, které byli do teď pro mě tajemné...

-------------

Ták...Názor?☺

Doufám, že už jsem se toho bloku zbavila, ale nevim nevim.😞😶🙊🙈

Snad se vám aspoň trochu líbí a zanecháte koment nebo votes😇😊

PopisPrincess❤
(Změnila jsem si jméno tak se nelekejte*•*)

My Half BrotherKde žijí příběhy. Začni objevovat