Slzy měsíce /HPFF/✔

DVANÁCTÁ

Přípravy vrcholily. Ples se neobratně blížil a ti, kteří se nedokázali odhodlat pozvat svou lásku, měli poslední možnost tuto hloupost napravit. 

Helene si však po celý čas lámala hlavu s tím, co si oblékne. Nebyla samozřejmě tou typickou dívkou, co musela vypadat vždy krásně a dokonale, aby jí ostatní záviděli. Ne. Chtěla být krásná jen pro jednu osobu a to jí stačilo. Pocit, že pro něj bude dokonalá. Nepotřebovala se líbit ostatním, jelikož Remův názor byl jediný, který jí zajímal. Jde totiž s ním, ne s někým jiným.

V duchu se musela zaradovat, když jí znovu došel fakt, že opravdu jde na ples s mladíkem, který se jí líbil. Co i víc, milovala jej, jak nejvíce mohla. Ráno si už s děvčaty naplánovala celý den. Za dva dny mělo vše vypuknout a dívky se tedy konečně rozhodly vyrazit do místních Prasinek pro ty nejhezčí šaty, jež jejich oči kdy viděly. K organizaci se přidala i Lily, která se nemohla dočkat toho večera, kdy si na sebe oblékne tu róbu. Jejím společníkem byl nikdo jiný než James. Byl neodbytný a Lily na žádost Lauren, se kterou měla takové zvláštní pouto, souhlasila. 

Grace ulovila jednoho z kruvalských studentů, zatímco Andy se mohla chlubit tím, že šla na ples s jedním ze šampionů. Nathan Johnson byl nejen chytrý, ale dokonce šarmantní gentleman, který musel být vždy originální. Proto všichni mohli blondýnce s uhlovýma očima závidět, že její partner složil básničku právě jen kvůli tomu, aby ji pozval na ples. 

Lauren šla samozřejmě se svým přítelem, Peterem. S ním trávila teď víc času než s dívkami, ale pořád to bylo málo. Sám se někam vytrácel, ale brunetce se zelenýma očima to nikdy nepřišlo divné. Chápala, že třeba potřebuje soukromí. Chtěla být tou respektující přítelkyní. Někdy dokonce i přestala vnímat pravdu, která se nesčetněkrát objevila před jejíma očima. 

Jedno odpoledne s děvčaty a obchody Helene stačilo. Byla utvrzena v tom, že nakupovat už nikdy nepůjde. A jakmile spokojeně ležely a jejich dech se zpomaloval, došlo Helene, že za chvíli bude konec školního roku a ona bude muset odejít. Její tělo zaplavil smutek, poté smutek byl nahrazen poznáním. Těšila se, až už nebude muset vidět její spolužáky. Už nikdy, protože se do Francie vracet nechtěla. Tedy spíše to neměla v plánu. 

                                                                         ----

"Dneska je úplněk, dámy!" řekla nahlas Grace od zrcadla, kde dokončovala poslední úpravy svého líčení. Všechny si navzájem pomáhaly, jen Grace nechtěla zdržovat, proto se o sebe postarala sama. Nejvíce si samozřejmě daly záležet na Lily s Helene, pro ně to měla být noc splněných přání. 

Jakmile vyšly z dívčích umýváren, kam nikdo nechodil, přejela Helene dlaněmi o jemnou látku šatů. Neměla v oblibě červenou barvu, ale když v obchůdku spatřila rudé šaty s několika spodničkami, musela je mít. Cítila se jako sexy rudá cukrová vata. Poprvé za život byla spokojena s tím, jak vypadá. Možná za to mohlo to, že její širší boky byly zakryté sukněmi a zvláštní střih podtrhoval její pas a ňadra. 

Společně s ostatními scházela dolů, kde už netrpělivě čekal Remus, který se neustále otáčel na Petera a ptal se, jestli nemá nakřivo límeček od košile. Jeho sako bylo černé, stejně jako kalhoty. Měl bílou košili a všechno působilo tak obyčejně. Pro Helene však ne. Vypadal jako princ. A když se otočil, zářivě se usmála. V kapsičce na saku měl zastrčený jeden rudý květ. Nevěděla, jestli tušil, že má přesně takovou barvu šatů, nebo to byla prostě jen náhoda. 

Oba se na sebe dívali jako na přízrak, dokud se Remus neoklepal a něžně nevzal brunetku za ruku. Společně vešli do sálu, kde už několik lidí tančilo a Helene si pomyslela, že nepochybně přišla s děvčaty pozdě, neboť šampioni už dokončovali se svými partnery svůj zahajovací tanec. Poté byl parket zpřístupněn pro všechny. Helene s Remem se kolíbali do rytmu pomalé hudby.