Epilog.

1.2K 104 36
                                    

A tohle byl můj příběh. Příběh, kdy jsem našla a ztratila své štěstí vlastní chybou. Všechny tyhle dopisy ti píšu, abys věděla něco z mého života. 

Vím, že někde jsi a já jsem odhodlaná tě najít. I kdyby to mělo být jen na moment. Avšak netuším, jestli se tyto dopisy mého nejkrásnější období mého mládí dostanou, pokud ti je třeba já sama nepředám. Byla bych za to samozřejmě ráda. 

Kdyby se to náhodou nestalo, a já zemřela ještě dřív, věř, že jsem tě vždycky zbožňovala, i přes tu mou hloupou paměť, která vymazala vzpomínky na tebe. Tohle byl tedy děj, kdy jsem našla přátele, lásku, ale vše jsem zahodila kvůli tobě. Neboj se, nic jsi nezkazila, protože vím, že i když Rema z celého srdce miluji, začal by se mi stranit a já nechtěla žít s vědomím, že jsem se ani jednou nepokusila zjistit, kde a kdo jsi. 

Ničeho nelituj, jelikož ani já svého rozhodnutí nelitovala a nikdy litovat nebudu, protože rodina pro mě vždy byla na prvním místě. 

                                                             -POHLED AUTORA-

Helene se smutně zadívala na oblohu, kde si spokojeně seděl měsíc v úplňku. Polykala slzy, protože nedokázala najít ani jedinou důležitou informaci. Cítila se bezradná, protože Francie ji zklamala. Nedala jí pomocnou ruku, nedala jí to, co chtěla. A když něco našla, zjistila, že vše končí v Anglii. 

Bloudila celou Anglií, aby našla svou sestru, ale ona byla celou dobu před jejíma očima. Celý ten rok, kdy se konal Turnaj s ní mluvila, klábosila, ale ani jednou si nevšimla, že obě mají stejný úsměv. 

A zatímco ona naposled vydechla, její sestra právě ležela na posteli a na hruď si tiskla maličkou holčičku.Její malou dceru, která dostala prostřední jméno, o kterém se sama nedozvěděla, po maminčině francouzské kamarádce.
Nancy Helene Pettigrew.

Slzy měsíce /HPFF/✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat