I love you my prince |°Namjin°|

4.

Jin:

Ráno jsem se vzbudil u mě doma se strašnou kocovinou.

Naproto nemám tušení jak jsem se dostal domů.

Vlastně nemám tušení ani co se stalo po tom co jsem vstoupil do toho gay baru.

vstoupil jsem tam vůbec ?

Nejsem si jistý.

Koukl jsem na hodiny a málem jsem dostal infart.

7:49

Mám 11 minut na to abych se dovalil do školy.

Nikdy nevynechávám školu.

A dneska vyjímku neudělám.

I když je mi opravdu špatně.

Dobelhal jsem se do kuchyně a v jedné skříňce jsem vyštrachal prášky proti bolesti hlavy.

Pár jsem si jich vrazil do pusy a zapil jsem to vodou.

Popadl jsem batoh, klíče a mobil a vyrazil jsem do školy.

Na jídlo nebyl čas + neměl jsem sebeměnší chuť k jídlu.

Za pár minut jsem již stál před bránou školy.

Vešel jsem dovnitř a tak nějak jsem se snažil prodírat zaplněnýma chodbama naší školy.

Konečně jsem se dostal do půlky chodby, kde už tolik lidí není, jelikož tuto část chodby obývají drsňáci naší školy.

Já se však potřeboval dostat do mé třídy který byla až na konci hlavní chodby což znamenalo zkusit přežít přechod přes jejich část chodby.

Udělal jsem pár kroků a už tu byl první problém.

Nějakému klukovi se dost nelíbila moje přítomnost a tak do mě strčil.

Naštěstí jsem udržel rovnováhu, ale sjel mi batoh, který jsem měl zaháklý jen na jednom rameni.

Batoh nebyl dobře zaplý a tak při setkání se zemí z něho vypadly všechny moje sešity, učebnice.

Skvělé....

Ještě jsem se podíval na toho týpka co to zapříčinil a při zjištění že je tak o dvě hlavy vyšší než já jsem se sehl, sebrat moje věci.

Ten kluk se jmenoval Akiru a byl to největší rváč taddy na mé škole.

S ním jsem se porvat fakt nechtěl.

''Hele, co jen tak čumíš, se ohni a seber to'' slyšel jsem přísný hlas za mýmy  zády.

otočil jsem se a tam stál vysoký blonďák s vražedným výrazem upřeným do Akira.

''Ato bych měl dělat jako proč ?'' uchechtl se Akiru.

'' Je to tvoje vina že ty věci leží na zemi tak si pohni'' zavrčel blonďák.

''Ani náhodou, si je zvedni sám'' odfrkl si Akiru.

''Máš poslední šanci, buďto ty věci zvedneš a nebo navštívíš nemocnici'' říkal s naproto vážnou tváří ten blonďák.

''A co bys mi mohl zrovna ty udělat'' zasmál se Akiru.

''Fajn, ale pamatuj že jsem ti dával na výběr''

Blonďák se napřáhl a vrazil Akirovi tak silnou ránu pěstí že Akiro zacouval a spadl na zem.

Akiru chvíli jen blbě čuměl, ale pak se zvedl a rozěběhl se proti blonďákovi.

Ten však uhl, chytl Akira za vlasy a hlavou s ním narazil do zdi.

Akirova partička se hned rozběhla za svým ''vůdcem'' a blonďák přišel ke mně.

Podal mi ruku a zvedl mě ze země na které jsem pořád seděl.

''děkuju'' začervenal jsem se jemně a on se jen pousmál.

Byl mi povědomí, ale nevěděl jsem kam ho zařadit.

''Nemáš vůbec za co'' sladce se usmál a... počkat CO! řekl jsem sladce chtěl jsem říct no usmál se... jenom.

''Kdyby tě někdo otravoval stačí říct, myslím že jsme ve stejné třídě a mimochodem jsem Kim Namjoon'' představil se mi.

''Já jsem Kim Seokjin, těší mě'' usmál jsem se.

''Myslím že bychom už měli jít do třídy'' koukl se nespokojeně na hodiny.

Chytl mě za ruku a rozutekl se se mnou ke třídě.

Cítil jsem jak se červenám, když jsem pohlédl na naše spojené ruce.

Měl pravdu, jsme ve stejné třídě.

***

Tak máme tu další dílek ♥♥♥ :D

Z pohledu Jina tentokrát :3

Btw. já se mám poslední dobou docela na hovno jak se máte vy ? :)