Love or Lie [DOKONČENO]

•11•

Připomenutí kapitoly

,,Co si pamatuješ naposled?" Zeptala se Rachel. ,,Naposled si pamatuju že jsem šel za Alexem." ,,Cestou jsi potkal nějaký kluky a začli ti vyhrožovat."

Řekla Rachel. Podíval jsem se na Maca na kterém bylo vidět, že se mu to už trošku vybavuje.  ,,Marcusi co po tobě vůbec chtěli?" Zeptala se Maya a Mac se na ní jen podíval.

_____________________

Doma

-Z pohledu Marcuse-

,,Marcusi Gunnarsene neser mě!" Začala na mě ječet máma a Mayi teď už i náš táta tam jen seděl a radši mlčel. On je takový klidný. Nemá rád hádky.

,,Zla-" ,,Ne mlč!" Štěkla máma po tátovi a já, Tinus, Maya a Rachel jsme se podívali na tátu. ,,Takže teď mi řekni co je tohle!" Vytáhla z kapsy dva sáčky jeden s marihuanou a druhý s kokainem.

,,Macu? Není to co si myslím že ne." Řekl Tinus a podíval se na mě. Já se na něj podíval výrazem, že bohužel ano.

,,Já ti věřil." Řekl a utekl do pokoje.
,,Jdu za ním." Řekla Maya a odešla za ním.

-Z pohledu Tinuse-

,,Já ti věřil." Řekl jsem a odešel k sobě do pokoje. Lehl jsem si na postel a díval se do stropu. Asi po minutě někdo zaklepal a pootevřel. 

,,Můžu?" Zeptala se Maya a já kývl na souhlas. Sednul jsem si a ukázal ať si sedne na postel.

,,Poď jsem." Řekla a stáhla mě do obětí. (Snad víte co myslím 😁)

,,Slíbil mi že toho nechá. Řekl že už nic u sebe nemá. Věřil jsem mu." Řekl jsem se slzami v očích. Víc si mě k sobě přitiskla. ,,Budeš mít mokrý triko Mayo." Řekl jsem ale zůstal jsem u ní, protože mě nepustila. 

-Z pohledu Mayi-

,,Budeš mít mokrý triko Mayo." Řekl ale já ho nepustila. ,,To je jedno." Řekla jsem, odtáhl se o de mě a udělal něco co jsem nečekala. Políbil mě. Začala jsem s ním spolupracovat, nevím jak nevím proč, ale spulolupracovala.

,,Musím ti to konečně říct Mayo. Já tě..." ,,Nic neříkej." Řekla jsem a zase spojila naše rty v jedny. ,,Miluju." Dokončil větu. ,,Já tebe." Řekla jsem a znova ho políbila. 

............

,,Tady jsi." Řekla Rachel a přišla ke mě. ,,Jak to dopadlo s Marcusem." ,,Zatím nijak." Odpověděla a sedla si na postel. ,,A jak je Martinusovi?" ,,Jo dobrý a mám jednu dobrou věc." ,,Jakou?" Zeptala se. ,,Chodím s Tinusem."

Řekla jsem. ,,To je skvělí. Blahopřeju ale co vaši." ,,Ty to zatím vědět nemusí." Řekla jsem a začal pro mě ten její soud.

-Z pohledu Marcuse-

,,Proč? Proč jsem takový idiot. Proč jsem si to od něj vzal. Proč jsem vůbec začal." Začal jsem se sám sebe ptát. V tu chvíli zaklepal někdo na dveře. ,,Můžu?" Zeptal se Tinus a já jsem kývl na souhlas. 

,,Děje se něco?" Zeptal se a oba jsme si sedli na postel. ,,Ne nic se neděje." Odpověděl jsem a sklopil hlavu. ,,Chtěl jsem se ti omluvit. Slíbil jsem ti že s tím přestanu a porušil to. Promiň." ,,V pohodě." Řekl a objal mě.

-Z pohledu Lukase-

Zrovna jsem domluvil s Davidem a napadlo mě, že bych mohl napsat Rachel a někde se s ní sejít. 

Vzal jsem si mobil do ruky a našel její číslo.

Ahoj Rachel, napadlo mě jestli bys nechtěla jít ven musím ti něco říct.

Odeslal jsem jí to a čekal než odepíše. Trvalo to tak zhruba pět minut.

Ahoj Lukasi, mohla bych a děje se něco?

Řeknu ti to až se sejdem. Za deset minut v parku u fontány.

Budu tam.

Přečetl jsem si poslední zprávu a položil mobil na stůl a šel se převléct  do pokoje.
......................

,,Ahoj Lukasi. Promiň že jdu trochu pozdě." ,,V pohodě." Odpověděl jsem a usmál se na ní. ,,Tak co se děje."
,,Rachel. Já tě...." Než jsem stačil něco říct tak spojila naše rty v jedny.

_____________________
Tak další kapitola je tady.
Vím trvalo to hrozně dlouho a za to se omlouvám. Ale neměla jsem žádný nápad.
Snad se vám líbila.
Vaše DennyGunnarsen