Já James Potter

Kapitola 4.

"Pane řediteli, děláte si srandu?" zeptal jsem se ho vážně.

"Ano, dělám Jamesi." řekl vážně. "Ve skutečnosti budete mít ještě kroužek létání a budete rozhodčí školního turnaje."

Připadal jsem si jako v ráji. Dostal jsem nabídku na práci v Bradavicích a ještě ke všemu takovou,o jaké se mi nikdy nesnilo. Moje dětství bylo založené jen a pouze na létání. Jestli bylo něco co jsem uměl lépe než obranu proti černé magii, bylo to právě létání a famfrpál.

"Tuším, že jste měl na ministerstvu plat 500 galeonů, nemýlím-li se." předložil Brumbál. "A jelikož v Bradavicích nikdy nouze o peníze nebyla, mohl byste mít nástupní plat 750 galeonů na měsíc."

"Pane řediteli," ztratil jsem slov. "Tohle všechno...proč zrovna mě jste nabídl tuhle práci?"

"Jak těžká otázka a k ní tak lehká odpověď." odvětil mi. "Na naší škole není lepší hráč famfrpálu než jste vy, Jamesi. Navíc, jestli noviny píší pravdu, práci opravdu nutně potřebujete. A my jsme dostali nabídku na to účastnit se mezi školních soutěží. Do famfrpálové ligy je zapojeno 500 škol, za rok se musí zjistit vítěz."

"A jak by to bylo s týmem, pane řediteli?" otázal jsem se profesora.

"To už jsem též vymyslel." Na začátku srpna se koná nábor. Nábor by spočíval v tom, že se udělá zkouška letu, střelby, odpalu, chytání a bystrozrakost na post chytače. Z nich by se vybrali 4 brankáři, 3 chytači, 5 odrážečů a 7 útočníků. Tito studenti by měli o dost kratší vyučování aby mohli chodit na tréninky, které by jste stanovil vy. Dostali byste nové dresy, s logem Bradavic a k nim i kompletní chrániče. Škola je ochotná zainvestovat i do košťat pro hráče. Jamesi, potřebujeme úspěch. Proto byste vy a vás tým měli začít cvičit ještě v srpnu. 3. září nás čeká první zápas. Zápasy se hrají vždy ve skupinách, skupin je celkově 20, což znamená že každá skupina má 25 týmů. Každý tým hraje ve skupině s každým ve své škole a v jejich škole, v mudlovských sportech se tomu říká doma a venku. Z těchto 50 her se určí v tabulce postupující a ti pak postupují dál. Jamesi, moc mi na tom záleží, ukažte všem ve světě, že Bradavice je ta nejlepší škola na světě, že zde chce studovat každý. Moc mi na tom záleží."

"Jistě, pane řediteli." odpověděl jsem. "Jen bych potřeboval koště, to moje jaksi nevydrželo útok Voldemorta, když jsme dělali nálety na jeho sídlo."

"O tom všem vím, Jamesi." dostalo se mi odpovědi. "A taky počítám s tím, že Nimbus 1000 ti přijde vhod."

Pousmál se, a ukázal rukou směrem ke dveřím, kde vážně stál Nimbus 1000. Jeho lakovaná dřevěná rukojeť byla zbarvena do červena, jeho zadní část byla přesně vytvarovaná, ani proutek nevyčuhoval, Přes všechny proutky byly daný dva železné kroužky, které to drželi po hromadě. Na koštěti byli umístěné i šlapky na nohy, do kterých když se opřete, máte daleko více možností pro určování rychlosti a pohybu na koštěti.

"To je vážně pro mě?" padali na mě mdloby.

"Ano Jamesi, je." opáčil se. "A myslím, že tím by byl náš pohovor u konce. 2. srpna se uvidíme na našem famfrpálovém hřišti."

Stoupl jsem, potřásli jsme si rukou a už jsem držel rukou kliku a druhou moje nové koště.

"A Jamesi?" zastavil mě Brumbál.

Otočil jsem se.

"Ať Lily vezme Harryho,už dlouho jsem ho neviděl." zaculil se a já odešel z jeho pracovny.

Jak jsem tak šel po škole, vybavovali všechny Pobertoviny co jsme vymyslely.

'Tady si Sirius sedl na záda Belly Connorové z Havraspáru.' 'Tady se Červíček přeměnil před všemi na krysu a dohnal tím Hannah Monteovou k trvalému pobytu u svatého Munga.' honily se mi hlavou myšlenky.