kids in love//yoonmin//

-20-

Jimin
„Hobi, já se bojím.." fňukl jsem a obličej si schoval do dlaní. Ani ne za hodinu mám být venku s Yoongim a na mě zase leze moje deprese..Teď se to ale nesmí zkazit, prostě ne.
„Nemáš se čeho bát." Hobi si mě přitáhl do konejšivého objetí. „Yoongi je sice na venek chladnej a sarkastickej zmetek, ale uvnitř je to starostlivý zlatíčko, který je vlastně celkem milý." dodal, zatímco mi konečky prstů šimral záda.
„No tak teď jsi mě fakt uklidnil.." odfrkl jsem a odtáhl se od něj.
„Ale notak, Jiminie, přece to teď nevzdáš." usmál se a rukou mi rozcuchal vlasy.
„Nevzdám! Nikdy!" řekl jsem odhodlaně a prudce stoupl z gauče, na kterém jsme se do teď s Hobim váleli.
„Kam to jdeš? Za Yoongim máš jít až za půl hodiny.." zeptal se Hoseok zmateně.
„Musím se nachystat, pabo." pokroutil jsem pobaveně hlavou. „Přece na svoje první rande nepůjdu v teplákách a tričku s Justinem Bieberem..." odfrkl jsem. To tričko mi dal Jungkook předtím, než se odstěhoval. Je to moje památka na něj, páč teď už si ani nepíšem...Je to celkem smutný, protože od první třídy až do osmičky jsme byli já, Hobi a Jungkook nejlepší kamarádi, jenže pak se Kook odstěhoval s rodinou do Japonska a já s Hobim jsme zůstali spolu až do doby, než jsme potkali Taeho, který nám nahradil Kookieho.
Pak ale Hobi poznal Joona a my se s Taem víc sblížili. Vždycky to ale mezi náma bylo čistě kamarádský..
„I v těchle hadrech by tě Yoongi chtěl.." řekl Hobi a tím mě probudil z mého vzpomínání na Kooka.
„Prosimtě, ten se na dnešek ani netěší.." trochu jsem posmutněl, když jsem si vzpomněl na to, co mi včera Yoongi psal.
„To tvrdil tobě.." ušklíbl se na mě, „Ve skutečnosti o tom s Joonem furt mluvil a byl nervózní." Tak tímhle mi Hobi vyrazil dech. Yoongi že byl nervózní? Tomu se mi nechce věřit.
„Fakt?" zeptal jsem se s přiblblým úsměvem, nacož jen Hoseok pobaveně pokýval na souhlas.
Celý šťastný a s nově nabitou energií jsem se odhopsal do koupelny chystat.
                       

5:05 pm

Už 5 minut uběhlo od času, kdy jsme tu měli oba být, ale zatím tu jsem jen já. Moje tělo začínal sžírat pocit toho, že se na mě Yoongi vykašlal. Třeba mu do toho skočilo něco důležitějšího nebo lepšího...
Z toku mých pochmurných myšlenek mě vysvobodil cizí, nýbrž velice roztomilý mužský hlas.
„Jdu pozdě, já vím." pronesl Yoongi a ruce dal nad hlavu v obranné pozici.
Musím říct, že Yoongi je "na živo" mnohem dokonalejší, než na fotkách.
„Už jsem se bál, že nepřijdeš.." řekl jsem smutně a nafoukl tvářičky. Yoongi se jen pousmál a dloubl mě do jedné z tváří.
„To bych si nedovolil." řekl po chvilce ticha.
„Tak kam půjdem?" zeptal jsem se zvědavě, páč už mi tady venku začínala být zima.
„To se ptáš mě? Tys to měl vše vymyslet.." odfrkl Yoongi.
„Aghh.." vzdychl jsem frustrovaně, páč jsem neměl tušení, kam bych tak mohl Giho vzít. „A co takhle.....co jít třeba do kavárny tady před parkem?" o té kavárně vím už dýl a teď se hodila, páč byla blízko.
„Proč ne.." kývl Yoongi a otočil se k odchodu. Já ho hned následoval.
Do kavárny jsme došli během chvilky. Yoongi se zachoval jako správný gentleman, nejen, že mi otevřel dveře a pomohl sundat kabát, ale poté mi i odsunul židli, abych se mohl usadit. Byl jsem z toho úplně okouzlený.
Když se usadil i Gi, tak nastalo trapné ticho, během kterého jsme si koukali vzájemně do očí, až dokud nepřišel číšník. Mladý a velmi pohledný číšník.
„Budete si přát lístek, nebo už víte, co byste si dali?" zeptal se mile a věnoval nám roztomilý úsměv.
„Přejeme si lístek." odpověděl jsem bez rozmýšlení a úsměv mu oplatil. Číšník mi věnoval souhlasný pohled a poté zmizel v útrobách kavárny.
„Tak Jimine, můžeš začít vysvětlovat." usmál se na mě Gi. Hned mi bylo jasné, co chce vysvětlit...
„Yoongi...." zafuněl jsem frustrovaně. „Já nám nechci kazit rande."
„Rande?" zeptal se Gi zaskočeně.
„To jsem řekl?" zkusil jsem zahrát na blbého. Marně..
„Ano, to jsi řekl." přikývl. Z toho se asi nevymluvím.
„Ehhh.." nervózně jsem se zasmál. „Odpoledne, chtěl jsem říct odpoledne." zazubil jsem se na něj, čímž jsem asi moc důvěryhodně nevypadal.
„Jiminie," vydechl Gi a na stole svými ruky chytl ty mé, přičemž se mi díval do očí. „Jsem rád, že to i ty bereš jako rande." dodal.
Tímhle mě úplně odrovnal. On to taky bere jako rande, takže je tu možnost, že mě má aspoň trochu rád?
Neubránil jsem se šťastnému úsměvu.
Tuhle naši romantickou chvilku přerušil číšník, který nám donesl lístky.
Každý jsme si vzali svůj lístek a začali v něm listovat
                        

6:10 pm

Byla už tma, když mě Yoongi parkem doprovázel domů. Šli jsme mlčky vedle sebe a užívali si přítomnost toho druhého. Blížil se konec parku, když mě Yoongi zastavil tím, že si mě za ruku přitáhl k němu do objetí.
„Co to děláš?" zeptal jsem se potichu s mírně pobaveným hlasem.
„Dnes jsem si to s tebou užil." zavrněl mi Yoongi do ucha, u kterého se mi následně rty otřel o lalůček. Mým tělem projela vlna mrazu a mravenčení.
„T-taky jsem si to už-užil.." vykoktal jsem zmateně. Yoongiho hlava se odtáhla od mého ucha a zastavila se přímo před tou mojí. Naše obličeje byly tak blízko, že jsem mohl cítit Yoongiho teplý dech na mých rtech.
Ani jeden z nás nic neříkal. Prostě jsme jen stáli a koukali si vzájemně do očí, dokud Yoongi neudělal něco, co jsem nečekal.
Políbil mě.

~~~
whop whop, původně ta poslední věta měla být "odešel", ale drámy už tu bylo dost, takže jsem tam radši dala kiss:'D  ik ik, jsem nejhodnější^^ :DDDD