kids in love//yoonmin//

-45-

Taehyung
Dny od našeho sexu s Jiminem mám hrozně dobrou náladu. Cítím, že se brzy rozejde s Yoongim a bude se mnou.
Všechny tyhle pocity toho, že už za pár dní bude Jimin jenom můj mě doháněly k explozi radosti.

Samým štěstím jsem vesele vykračoval do rytmu písničky, která mi zrovna hrála ve sluchátkách, když kolem mě projelo auto vysokou rychlostí.
Přišlo mi, že o pár metrů dál mě řidič ve zpětném zrcádku spatřil, protože prudce zastavil a popojel zpátky, aby byl přímo vedle mě. Vylekal jsem se, proto jsem si sundal sluchátka a zastavil s cílem počkat, co po mně bude dotyčný chtít.
K mé smůle z auta vystoupil Yoongi, který nevypadal zrovna vesele. Díky červené barvě v obličeji a rozcuchaným vlasům mi hned bylo jasné, že zuří jako býk. Taky  mi hned docvaklo, co ho mohlo tak nasrat.
No a jsem v hajzlu..
„Y-Yoong-gi.." snažil jsem se znít vesele a zároveň překvapeně, že ho vidím, ale můj vyklepaný hlas mi moc nepomohl.
„Ty. Jedna Malá. Kurvo.!." vyfuněl hláskovaně, čímž celé větě nasadil důraz.
Než jsem se stačil nadát, Yoongi mě držel pod krkem a tlačil mě ke stěně staré budovy.
„Chápu, že jsi nadržený, děti v tvých letech to tak mají, ale kurva, drž se dál od Jimina!" zakřičel mi přímo do obličeje.
„Yoongi.." zadrhávaně jsem vydechl. Kvůli jeho škrcení jsem neměl skoro žádný dech.
„Drž hubu!" sykl a poté se jeho ostrá dlaň setkala s mojí tváří. Jeho rána byla tak silná, až se mi hlava otočila nastranu. „Najdi si někoho jinýho, do koho budeš strkat tu svoji nudličku, ale od Jimina se drž kurva daleko!" zuřivost z něj přímo sršela a já se pomale začínal bát o svůj život.
„Yo-.." vychraptěl jsem, jenže mi na obličeji přistála další facka. Teďka pro změnu z druhé strany.
„Ještě jednou tě uvidím poblíž Jimina, tak máš jistotu, že rána nedožiješ." řekl už klidněji a pustil. Díky tomu, jak mě škrtil mě opustila veškerá síla a já sjel po stěně dolů úplně vyčerpaný.
Yoongi si ještě neodpustil do mě kopnout a poté zmizel v jeho nablýskaném autě.

Mohl jsem tam na zemi ležet dobrou půlhodinu, než se nademnou naklonil neznámý mladík, kterého jsem později identifikoval jako Jungkooka.
„Vypadá to, že jsi znovu odkázaný na moji pomoc.." vydechl s menším úsměvem.
Ačkoliv na něj ze základky nemám nejlepší vzpomínky, byl jsem rád, že se tam objevil.
Vlastně to bylo už podruhé, co mi pomáhal.
„T-to...je do-dobrý.." vychraptěl jsem. Jungkook se nad tím jen zasmál.
„Vážně tak moc věříš, že by ses zvládl v tomhle stavu domů dopravit sám?" všiml jsem si, že jeho úškrn se od základky nezměnil. Furt arogantní, nicméně i sexy..
„Fajn.." vydechl jsem a oddal jsem své tělo jeho pomoci.
Kook mě uchopil do svých rukou jako nějakou nevěstu. Nestačil jsem se divit, kde se v tom klukovi bralo tolik síly.
„Víš vůbec, kde bydlím?" zeptal jsem se ho po chvíli, co jsme šli v tichosti pryč od místa, kde mě našel.
„Ne," odpověděl, aniž by mi věnoval jediný pohled. „Ale je to stejně jedno, páč tě beru k sobě."
Než jsem stihl něco namítnout, tak mi došlo, že je vlastně dobře, že mě vezme k sobě, protože nevím, co by řekli moji rodiče, kdyby mě viděli v tomhle stavu.
V tichosti jsme šli dobrou chvíli, dokud jsme nedošli k velké vile, která se později ukázala jako Jungkookův dům.

Ležel jsem v Kookě velké posteli, zatímco on mi šel pro nějaké prášky na bolest.
Bylo od Kooka velice milé, že mě sesbíral venku ze země, vzal mě k sobě, půjčil mi svoji koupelnu i oblečení a nakonec mě nechal válet se v jeho posteli. Na to, že mě na základce šikanoval je tohle opravdu velký pokrok.
Jelikož si Jungkook dával na čas, tak jsem se zatím rozhlížel po jeho honosném pokoji. Byl opravdu hezký, na to, že patřil někomu, jako je Jungkook..
Nejvíce mě ale zaujal velký obraz v černém rámu. Bylo to bílé plátno, na kterém byl černě namalované dvě postavy lidí, kterým nešlo vidět do obličeje. Vypadalo to, jakoby stály naproti sobě a jemně se dotýkaly konečky nosů. Nad nimi bylo druhovým písmem napsáno "so if I'm losing a piece of me, maybe I don't want to heaven"
„Zajímavé.." řekl jsem si pro sebe, zrovna v momentě, kdy Kook vkročil do pokoje.
„Copak je zajímavé?" zeptal se a svým pohledem sledoval ten můj, který vedl na obraz. Na to se Kook jen pousmál.
I s tácem, který držel v rukách přešel za mnou na postel, kde si sedl a tác položil na postel.
„Tohle by ti mělo pomoct od bolesti." řekl, když mi podával jakousi světle modrou pilulku.
Převzal jsem si ji od něj a strčil do pusy.
„Kdo ti to vlastně udělal?" zeptal se po chvíli trapného ticha, během kterého mé oči skenovaly celé jeho tělo, zatímco on koukal na matraci.
„Jeden chlápek.." zalhal jsem. Nebudu mu říkat, že to byl Yoongi kvůli tomu, že jsem se vyspal s Jiminem.
„Proč mi lžeš, Tae? Nebylo by lepší mi říct pravdu?" jeho pohled se z matrace přesunul rovnou na mě.
„Nelžu ti." stál jsem si za svým.
„Fajn.." odsekl Kook a lehl si na postel vedle mě.
Bylo to divné. Leželi jsme vedle sebe jako nějaký pár, ačkoliv jsme se vlastně vůbec neznali. I přes veškerou divnost celé situace se mi podařilo usnout.

Připravte se, že teď nebudou díly pravidelně vycházet, protože mi došly předepsané díly a na psaní nemám moc času kvůli škole. Snad vám to moc nevadí.