kids in love//yoonmin//

-47-

Jungkook
Bylo fascinující pozorovat Taeho, který vedle mě spal jako nějaká rozkošná princezna. Vypadal tak křehce a nádherně.
Jeho střapaté vlasy mu mírně padaly do očí, které byly zavřené.
Proč jsem si nikdy předtím nevšiml, jak moc krásný je?
Byl jsem až moc zabraný do pozorování Taeho, že jsem si ani nevšiml, že se jeho oči pomalu otevřely.
Zaregistroval jsem to až v momentě, kdy se jeho černé oči ponořily do těch mých.
„Pozoruješ mě dlouho?" zeptal se šeptem.
„Jen chvíli." odpověděl jsem tiše. Jedna moje ruka zabloudila Taemu do jeho jemných vlásků a prohrábla je. Poté jsem konečky prstů sjel po jeho tváři až ke rtům, které jsem prstem obkreslil. Během toho jsme si navzájem koukali hluboko do očí.
„Jsi nádherný." řekl jsem jemně, načež jsem mu prstem mírně zmáčknul ret, který si následně zkousnul, aby potlačil nával červeně v jeho tvářích.
„A ty nejsi Jungkook." vydechl. Bylo mi hned jasné, na co tím narážel. Nechtěl jsem se o tom teď bavit, teď jsem chtěl jen jedinou věc - Kima Taehyunga.
Pomalu jsem se obličejem přiblížil k tomu jeho a rty přejel po těch jeho.
Ruku jsem mu obmotal okolo krku, abych si ho tak lépe mohl přitáhnout blíž, zatímco obě jeho ruce mě objaly a prsty mě šimral zezadu na krku.
Rty jsem nejistě začal pohybovat a čekal na okamžik, kdy se zapojí i on. Nemusel jsem čekat dlouho, protože Tae se zapojil hned.
Nevěděl jsem, co za pocit se právě ve mně nacházel, ale cítil jsem, že tohle je správně. Tohle se mělo stát.
Po chvíli jsem Taeho podsunul pod sebe a obě ruce jsem mu svoji jednou držel nad hlavou. Své polibky jsem přesunul na jeho krk, kde jsem se na pár místech, možná až moc dravě, přisál. Tae jen slastně vzdychal, což byl ráj pro mé uši.
Ačkoliv jsem nechtěl, věděl jsem, že dál zajít nemůžu. Nechci na Taeho tlačit ani se s ním vyspat hned při první příležitosti. Citím, že vzhledem k naší minulosti, na to musíme jít pomalu.
Rty jsem se znovu vrátil k těm Taeho a dal mu jemný polibek, zatímco jsem mu pustil ruce. Hned poté jsem se odtáhl a lehl zpět na svoji část postele.
Tae se znovu otočil na bok tak, aby na mě viděl.
„Proč jsi přestal?" zeptal se. Stále šeptal a mně to připadalo hrozně rozkošné.
„Protože na to máme ještě čas." odpověděl jsem mu s menším úsměvem. Tae na to jen kývl a opatrně se přisunul blíž ke mně, aby se mi mohl zachumlat do hrudě.
Cítil jsem, jak nasával moji vůni.
„Víš, Jungkooku..." řekl a hlavu otočil tak, aby mi viděl do obličeje. „Je tu možnost, že tě asi začnu mít rád." dořekl a znovu se mi spokojeně zachumlal do hrudě.
Teď jsem byl já ten, kdo se červenal.
Ani jsem nedokázal popsat, jakou radost mi ta věta udělala. Znamenala pro mě víc, než kdyby řekl, že mě miluje nebo tak něco. Pro teď mi tohle bohatě stačilo.
Taeho jsem ochranářsky obejmul a bradu zabořil do jeho vlasů.
Můj malinký Tae, ani nevíš, jak moc já mám rád tebe.

Nějakej Taekook tady;) :D Musím Taeoušovi taky dopřát trochu toho štěstí, když jsem ho do teď jen mučila:'DDDD