Until Your Breathing Stops - (Czech Peterick Fanfiction) /POZASTAVENO/

Trickie v nesnázích

Už jsem byl v té ulici, kde byl Danův dům. Zastavil jsem před modrým panelákem, kde Dan bydlel. Hned jsem uviděl Patricka, jak je na chodníku schoulený v klubíčku a brečel. Měl na sobě jen triko s krátkým rukávem a trenky. Takže, Dan ho prostě vyhodil jen tak z bytu, já mu jednu vážně střelím! „Patricku!" Zakřičel jsem a vystoupil jsem z auta. Patrick byl ale pořád schoulený v klubíčku a nedíval se na mě. Přiběhl jsem k němu, úplně zděšený. Měl totiž modřiny na nohách a rukách. „Patricku, kamaráde, to jsem já, Pete" Patrick se na mě koukl a tam byl ještě děsivější pohled. Mel modřinu u oka a tekla mu krev z pusy.

„ Pete... Moc děkuju, že jsi přijel, snad...Snad jsem tě neotravoval..." Řekl provinile a utřel si slzy. Stoupl si přede mě, ale skoro hned spadl, musel jsem ho přidržet. Dan mu asi hodně nabil, Já ho zabiju! „ Neblázni Patricku... Neotravuješ mě, já bych pro tebe udělal cokoliv, jsme přece... Nejlepší kámoši..." Řekl jsem. Patrick se na mě usmál a obejmul mě. Trošku jsem se lekl, ale... Nevadilo mi to samozřejmě. Když mě přestal objímat, svlékl jsem si bundu a dal jsem jí Trickovi. „ Pete neblázni... Bude ti zima... Já to zvládnu..." Říkal , zatím co se klepal jak osika. „ Nech toho Tricku, vím, že jsi hodný a že bys pro každého udělal cokoliv. Ale já tu bundu nepotřebuju. Ty jo. Jsi tady jen v triku a v trenkách. Neříkej, že ti není zima" Řekl jsem. „ No... Trochu jo... Tak díky" Řekl a usmál se na mě. Vzal si bundu a dal si ji na sebe. „ Tak, pojď do auta a tam mi všechno vysvětlíš, dobře?" nabídl jsem. On přikývl a šli jsme k mému autu.

Otevřel jsem mu dveře, aby si nasedl, jako správný gentleman. Pak jsem auto obešel a sedl jsem si na místo řidiče. Zavřel jsem za sebou dveře a koukl jsem se na Patricka. Usmíval se na mě, šlo vidět, že mi je vděčný za to všechno. Ani nemusel, co bych pro něho neudělal. Vzal jsem z kapsy u mikiny papírový kapesníček a dal jsem ho Patrickovi:" Na, trošku si utři pusu, máš jí od krve." Řekl jsem smutně. Patrick přikývl a utřel si pusu. Dal si kapesník do kapsy u bundy. Koukl jsem se na něho a řekl jsem. „ Tak, povídej, co se mezi tebou a Danem stalo?" Trickie se nadechl a začal. „ No, s Danem jsem od minulého roku, a prvních 6 měsíců byl strašně hodný, měl mě strašně rád, každý den mi říkal, jak mě miluje... Pak ale propadl drogám a alkoholu. Vždycky, když jsem přišel z práce, byl buď v hospodě, u svého drogového dealera nebo byl doma a hned na mě řval. Změnil se, nadával mi, mlátil mě, zesměšňoval mě... Ale říkal, že pokud bych se s ním rozešel, tak si mě najde a zabije mě... Já idiot ho ale pořád miloval, nechápu to... Já -." Patrick to ale nedopověděl, rozbrečel se. Nemohl jsem se na něho takhle koukat. Objal jsem ho a vybrečel se mi na rameně. Bylo mi toho malého medvídka strašně líto. Po chvíli přestal brečet a utřel si slzy.

„ Pete... Jsem...Jsem idiot?" Koukl se na mě smutně Patrick. „ Nejsi Tricku. On je idiot, ty jsi ho miloval z celého tvého srdíčka, a on si to ani neuvědomoval a zneužíval tvé dobroty..." Řekl jsem. On se tvářil provinile i tak. „ Neboj Patricku, všechno bude dobré, hned pojedeme ke mně domů. Hned, jak zmlátím toho idiota!" Řekl jsem naštvaně. „ Pete, to prosím nedělej. Nechci, aby se mu ublížilo." Řekl Trickie smutně. „ Patricku, on tě zmlátil, podváděl tě, smál se ti, nadával ti, vyhodil tě jen tak z domu a ty řekneš tohle?! Ne! Jdu tam a ukážu mu, co se každému stane, pokud ublíží Patrickovi!" Řekl jsem. Trick se na mě smutně usmál. „ Moc děkuju Pete, mám tě rád." Řekl Patrick a obejmul mě. Usmál jsem se. „ Já tebe taky Tricku" Zašeptal jsem mu do ucha.

Vím, tahle část je celkem krátka :D

Proto možná ještě dneska zveřejním další část :3

Tak, snad se vám to líbilo. Já jsem tohle psala asi před měsícem, a když se teďka na to, jak jsem psala, kouknu, chci se napít bělidla :D

Bohužel jsem ale líná to přepsat no xd

Tak, zatím :3