Stěhování

21 3 0
                                    




Snažil se postavit, ale nešlo mu to. Pomohl jsem mu, musel jsem ho držet, aby se mi zase nesvalil na zem. Dan se zatím postavil, ale už si nás nevšímal.Sedl si ke stolu a něco tam dělal na mobilu. Patrick mi zatím ukázal, kde má s Danem pokoj. „ Takže, co všechno tady máš, Tricku?" Zeptal jsem se Patricka. „ No, ve skříni mám oblečení, na stole u postele mám nějaké věci a v mé vlastní skříňce mám nějaké nedůležité věci. Pak mám tady kytaru a nějakou moji hygienu mám v koupelně. To je asi vše."Odpověděl. „ Dobře, ty si ukliď skříň, a já ti uklidím věci na stole a ve skříňce." Řekl jsem. „ Dobře" Řekl Patrick a šel ke své skříni. Já jsem zatím šel k jeho stolku.


Na něm měl jen svoje brýle, Harry Potter knížku,kapesníky a sluchátka. „ Hej Tricku, do čeho ti to mám dát?"Zeptal jsem se. „ Pod postelí mám černý batoh, do něho to všechno dej." Řekl, aniž by se na mě otočil. Koukal se totižna nějaké triko. Docela mě to zajímalo, tak jsem přišel k němu.      „ Na co se tu koukáš Patricku?" Zeptal jsem se ho. „ Na tohle triko... Pamatuju jsi, že jsi mi ho kdysi dal, jen tak...Prostě jsi mi koupil MCR triko. Já je mám strašně rád, nechápu,proč jsem ho nosil asi jen 2 krát v životě... Moc pro mě znamená." Řekl Patrick. Sedl jsem si k němu na zem. Objal jsem ho. Trochu se lekl, ale jinak mu to asi nevadilo. „ Koupil jsem ti ho jen tak, to snad nemůžu? Mám tě prostě rád „Zašeptal jsem mu do ucha. Usmál se, cítil jsem to. Přestal jsem ho objímat a ukázal jsem na moje triko.


„ Tohle Metallica triko jsi mi zase ty dal na Vánoce. Hodně pro mě znamená, protože je od tebe" Řekl jsem a usmál jsem se na něj. Patrick se taky usmál. „ Když ty nosíš triko, které jsem ti dal, tak já musím nosit i tohle triko!" Řekl. Vyslékl si triko, které měl zrovna na sobě. A viděl jsem ho bez trika... Nevadí mi, že není jakotakový ti fittnesáci, aby byl jako hora svalů, to by mu ani neslušelo, ani mi neva, že není hubenej. Je to chubby medvídek, a tak se mi líbí. Chtěl jsem ho nejradši obejmout, ale to by bylouž hodně divné. Pořád jsem se na něho díval, myslím si, že si toho i všiml.


Dal si na sebe MCR triko, strašně mu slušelo. „Já to triko prostě miluju!" Řekl šťastně Patrick. Nejradši bych mu řekl, že já zase miluju jeho. „ Jo, mě se to triko líbí taky." Řekl jsem. Usmál jsem se na něj a on mi úsměv vrátil.Vstal jsem, šel jsem zpátky k jeho stolu a zabalil jsem mu ty věci.    „ Trickie, máš tady brýle, nechceš je?" Zeptal jsemse. „Né, v pohodě, já docela vidím i tak." Řekl  Patrick a pokračoval v balení věcí. Zabalil jsem mu teda ty věci do batohu a šel jsem k jeho skříňce. Otevřel jsem první šuplík.. A to co tam měl mi vyrazilo dech.. Měl tam 4 fotky v rámečku. První byla z dne, kdy jsem poprvé poznal Patricka. Na té fotce jsme oba dva vysmátí. Na další fotce jsme my všichni, po našem prvním koncertu v baru. Ostatní fotky jsou fotky, kde je on a Andy, nebo kde je on a Joe. A pak tam měl ještě jednu fotku. On a já, jak máme ruce navzájem na ramenech a usmíváme se. A k tomu Patrick dopsal ." Nejlepší přátelé navždy.". To mi nahrnulo slzy do očí. To je tak hezké od něho.


„ Hele Tricku... Pojď sem na chvilku prosím." Patrick hned vstal a přišel :" Co se děje Pete?" Zeptal se. „Koukni, co jsem našel." On si ke mně přisedl a já mu podal tu fotku nás dvou. Chvíli se na ní koukal. „ Tý jo... Na tohle jsem úplně zapomněl..." Řekl. Koukal se na to a usmíval se od ucha k uchu.„Tohle si určitě nechám, všechny tyhle fotky si nechám. Budu na to rád vzpomínat, třeba za takových 10 let." Řekl Patrick šťastně. Usmíval jsem se na něj. Dal mi ty fotky zpátky a šel dovyklízet svoje oblečení a pak půjde najít svoji hygienu. Já jsem mu zatím dovyklidil všechny věci co měl v tom šuplíku,jako nějáké léky, nabíječky atd.


Přišel do pokoje s taškouplné hygieny. Dal si to do tašky. Já mu dobalil všechny věci,uklidil jsem mu kytaru a mohli jsme jít. Patrick si ještě dal nějaké kalhoty a dal si svojí oblíbenou čepici. On vzal černý batoh a kytaru a já mu vzal tašku s oblečením a hygienou.Danovi jsme neřekli ani slovo. Prostě jsme šli a naštvaně jsem zavřel dveře. Došli jsme dolů, vzal jsem svoje klíčky od auta a otevřel jsem kufr. Dal jsem tam Patrickovu tašku a on tam dal kytaru. Batoh si vzal sebou do auta. On si sedl na místo spolujezdce. Já jsem obešel auto a sedl jsem si na místo řidiče.Když jsem nasedl, čekalo mě překvapení. Patrick mě hned obejmul. Začervenal jsem se, ale bylo mi to příjemné. „Moc děkuju Pete, bez tebe bych byl ještě teďka před tím domem a umrzl bych. Jsem ti moc vděčnej, máš to u mě kamaráde." Řekl . „Nemáš za co Tricku, jsme přece kámoši. Co bych protebe neudělal" Řekl jsem. Přestal mě objímat a usmál se na mě. Já tak miluju ten jeho úsměv.


Tak, to je pro dnešek vše c:

Taky se tak netěšíte do školy jako já? .-.

Budeme tam sice jen jednu hodinu, ale slyšet blbý keci od mých spolužáků uslyším tak i tak XD

Tak, snad se vám tahle část líbila :3 Vím, byla trošku nudnější, ale nebojte, další části budou zajímavější  ( ͡° ͜ʖ ͡°)

Tak čau! :3

Until Your Breathing Stops - (Czech Peterick Fanfiction) /POZASTAVENO/Kde žijí příběhy. Začni objevovat