Until Your Breathing Stops - (Czech Peterick Fanfiction) /POZASTAVENO/

Setkání s Danem

Přestal mě objímat a pořád se usmíval. Jde vidět, že jsem mu hodně pomohl. „ Takže, Tricku, máš klíčky od jeho domu a bytu?" Zeptal jsem se ho. „ Jo, já si ty klíčky schoval pod kámen u dveří. Ten kámen je těžký, takže není pravděpodobný, že by ho kdy kdo našel!" Řekl Patrick hrdě. Bože, jak já ho miluju. „Dobře, pojď, jdeme" Řekl jsem a vystoupil jsem z auta. On mě následoval.

Přišel k tomu kamenu, pod kterým byl ten klíč. Zkusil ho zvednout, ale nepodařilo se mu to, není na to příliš silný. Trochu jsem se mu zasmál. „ Hele, nesměj se!" Zasmál se Patrick. „ Jo, tak promiň Tricku. Pojď, pomůžu ti." Řekl jsem a přišel jsem k němu. Společně jsme ten kámen zvedli. Vzal klíče a já ten kámen položil zpátky na místo. Patrick mezi tím odemkl dveře a šel dovnitř, hned jsem ho následoval. V tom paneláku byl výtah, tak jsme ho použili. Přivolal jsem ho a čekali jsme na něj. Patrick se mě zatím zeptal „ A.. Co chceš přesně dělat, až ho uvidíš?"    

„ No, zkusím mu nějak domluvit, aby věděl, že Patrickovi se neubližuje. A až mu domluvím, vezmeme tvoje věci, aby ses kompletně odstěhoval. Pak je dáme do auta a pojedeme ke mně. Můžeš tam být, jak dlouho chceš, mám jeden velký dům jen pro mě, takže mi nějaká společnost vadit nebude." Řekl jsem a usmál jsem se na něj. Úsměv mi vrátil. „ Dobře. A co budu dělat já, až mu budeš domlouvat?" Zeptal se Patrick. „ Nejlépe buď za dveřmi, aby tě neviděl, nechci, aby ti ublížil znovu. Radši, ať mi ublíží, než aby ublížil tobě." Řekl jsem. Patrick přikývl. Výtah nakonec přijel. Otevřeli se a vstoupili jsme do něho. „ Takže, v jakém patře bydlí Dan?" Zeptal jsem se. „ v Šestém" Odpověděl Trickie a já zmáčkl šestku. Netrvalo dlouho a už jsme tam byli. Vyšli jsme z výtahu. „ V jakém bytě bydlí, prosím tě?" Zeptal jsem se Slušně Patricka. „ V bytě číslo 122" Odpověděl. Přišli jsme k jeho bytu. Patrick mi podal klíčky. „ Já...Já se bojím... Co když ti ublíží?" Řekl vystrašeně Patrick. Podíval jsem se na něj. „ Pořád lepší když zmlátí krysu, jako jsem já, než aby zmlátil malého anděla, jako jsi ty." Řekl jsem zamilovaně. Patrick se začervenal. Bože, on je tak roztomilý! „ Takže, schovej se za dveře, jo?" Řekl jsem vážně. Patrick přikývl. Schoval se za dveře a já pomalu odemykal. Nakonec jsem ty dveře odemknul.

U stolu před dveřma stál Dan, byl naštvaný. „ Co si jako myslíš, že tady dělaš?! A navíc, kdo jsi?!" Byl sice jen o 2 centimetry větší než já, ale i tak jsem se ho bál. „ Jsem... Jsem Pete Wentz, Patrickův nejlepší kámoš, a já jsem tady, abych ti ukázal, co se stane s lidma, co mu jen zkřiví vlásek!" Řekl jsem naštvaně. On si to ke mně nakráčel, a já jsem se ho pořád víc bál. „ Dobře, a co mi chceš jako ukázat? Někdo jako ty, zastáváš se sraba, který radši obětuje tvůj život, než aby obětoval svůj život. Je to idiot. Nechápu, jak se s ním můžeš kámošit!" Řekl Dan. Slyšel jsem, jak se za dveřmi Patrick rozbrečel. Naštval jsem se ještě víc

„On není srab, já sám jsem se nabídl, že ti domluvím, aby si nemlátil takový lidi jako je on! Ty ho ani neznáš. Je to ten nejlepší člověk kterého jsem kdy v životě poznal! Díky němu jsem se dostal ze svých depresí, protože mi pomáhal, a vždycky tady pro mě byl. A teď je čas, abych byl tady pro něj já! Takže, si to pojď rozdat jako chlap s chlapem!" Řekl jsem naštvaně. Patrick se podíval zpoza dveří. „ To je.. To je strašně hezký Pete, to, co jsi o mě řekl..." Řekl Patrick. „ Patricku, já ti říkal, aby si se neukazoval!" Řekl jsem na něj trochu naštvaně, ale nechtěl jsem na něj úplně křičet. „ Takže, rozdat si to jako chlap s chlapem?! Jak chceš Wentzi!" Řekl Dan a popadl mě za triko. Lekl jsem se, stejně tak i Patrick. „ Patricku, schovej se za dveře!!" Zavolal jsem rychle na Patricka. A poslechl mě, ale nerad.

Dan mě chytl pod krk, nemohl jsem dýchat. „ Takže, ty si na mě budeš dovolovat Pete?! To se ještě uvidí!" Řekl a začal se smát. Dusil jsem se, nevěděl jsem, co dělat. Rychle jsem ho kopl do břicha. Pustil mě, spadl jsem na zem a on se chytil za břicho. „ Kurva!!" Zakřičel. Já jsem zatím na něj skočil a svalil jsem ho zem. Mlátil jsem ho do hrudníku. On se ale vzpamatoval a vzal mě zase za krk. Hodil mě na zem a pomalu na mě šel. Patrick to celý sledoval. Říkal jsem mu, aby zůstal za dveřmi, že si s ním poradím, ale on mě neposlechl. „ Nech ho Dane!" Zakřičel Patrick. Než se na něj Dan stačil podívat, tak ho už Patrick shodil na zem. Kopal do Dana, a mlátil ho do obličeje. Tohle bych nikdy do Patricka neřekl. Rychle jsem vstal, abych Patrickovi pomohl. Dan mu ale mezitím podkopl nohy a on spadl a praštil se o kliku. Spadl na zem a měl zavřené oči.

Rychle jsem k němu přiběhl „ Patricku! Kamaráde! Prosím, vzbuď se!" Řval jsem na něj, ale on nic. Dan se zatím ke mně přibližoval. Rychle jsem vstal. Teďka jsem byl na něj vážně naštvaný. Může být mrtvý! Vstal jsem dal jsem mu do držky. Spadl na zem. Pomalu jsem k němu přišel a řekl jsem mu uklidněně:" Udělejme dohodu Dane, já uklidím Patrickovi všechny jeho věci, co v tomhle bytě má, a pak odjedeme a nikdy se už sem nevrátíme, bereš?" Dan jen přikývl, asi se bál, že bych mu ještě víc namlátil. Otočil jsem se k Patrickovi, už měl trochu otevřené oči. „ Pe – Pete? Co, co se stalo?" Řekl ještě trochu znaveně. Klekl jsem si k němu. „ Pak ti to vysvětlím, teď půjdeme sbalit tvoje věci a půjdeme ke mně domů, dobře?" Řekl jsem starostlivě. „Do- Dobře" Řekl Patrick.

Tak, to je pro dnešek vše xd

Snad se vám to líbilo :3

Jinak vím, popisovat rvačky moc neumím xd

Tak zatím c: