Mistake// Sterek

6.

Derek odvezl chlapce domů. Bylo mu to víc než divné. Přece by Stiles sám nechodil ven v tomhle stavu.

---

,, No tak Stilesi! Konečně se rozhodni!"

,, Já tě do své hlavy nepustím. Nechci být liška, nebo co to vlastně si. Chci to být zase já!"

,, Tak to ne chlapečku. Když to nepůjde po dobrém. Půjde to po zlém! Nemyslíš si snad, že se po tomhle chabém pokusu o výmluvu vzdám! Ty si nic! Já jsem všechno! Udělám ti ze života peklo, dokud mě sám nepustíš. Budu tě mučit, až nakonec podlehneš. Udělal si velkého nepřítele."

A s tím chlapec upadl do tmy.

---

Ráno se Stiles probudil ve své posteli. Byl přikrytý a jeho budík zvonil. Ale nepamatoval si, jak se do postele dostal. Naposledy, co ví, je že seděl na gauči a... A odmítl nogitsune. Mávl nad tím rukou, a doufal, že to byly jen plané výhrůžky.

Stiles přijel do školy ve svém Jeepu. Vešel do školy, ale nikdo vevnitř nebyl. Prázdné chodby byly zahalené do tmy. Podíval se zpátky ven, byla tma. Co tu vlastně dělá?

Šel dál po chodbě. Děsily ho stíny, které jako by se hýbaly. Bylo to děsivé místo. Zdálo se mu, jako by zaslechl šepot. Ale čí? Kdo to je? Chlapec byl vyděšený.

Najednou se naproti němu zjevila postava. Byl to on sám. Nogitsune.

,, Stilesi, Stilesi, Stilesi... Chceš něco vidět?" Zeptala se nogitsune. Chlapec zavrtěl hlavou. Nechtěl ji vidět. Nechtěl vidět toho temného Stilese, který jde přímo naproti němu. Chlapec se chtěl otočit a utíkat pryč. Ale jeho nohy se začaly hýbat samy dopředu. Šel dál naproti svému temnému já. Čím byl chlapec blíž, tím víc se třásl. Nechtěl k němu jít. Nechtěl nic vidět. Vrtěl zběsile hlavou, a slzy samovolně padaly z jeho očí.

,, Dívej se Stilesi. Ukážu ti jak mocný jsem." Pronesl zrůdný hlas, který ho v posledních dnech provázel samotou.
Šel dál chodbou, a pak do prvních dveřích na pravo. Byla tam hala. Mívali tam tělocvik. Tma halila tělocvičnu do zvláštního světla. Udělal krok do předu. Ale ocitl se na lacrossovém hřišti. Světla se rozsvítila a ukázala celou plochu hřiště.

Stilesovi zorničky se zúžily, a ústa se pootevřela v němém výkřiku. Oči měl dokořán otevřené na ten hrůzný výjev před sebou.

Všichni jeho přátelé zde byli. Ale ne tak, jak by si přál. Jejich mrtvá a krví potřísněná těla ležela po prostoru hřiště.

,, Tohle si udělal ty. Už nejsou tak silní co?" Zasmál se temný Stiles. ,, Tohle se stane všem, kteří se nám postaví do cesty." Nogitsune se zastavila u jednoho těla. Byl to Derek. Sehla se k němu a zvedla jeho ruku. Když ji pustila pouze spadla na tělo. Derek ležel v neobvyklé pozici. Jeho hrdlo bylo obdařeno čtyřmi velkými rýhami.

,, To není možný..." Kroutil hlavou hnědovlasý chlapec. Podíval se na své ruce. Byly celé od krve. Měl na nich nepřirozeně velké nehty. Takové, jaké má Scott po přeměně.

Dal si ruku si před oči. A počítal prsty na jedné ruce.
,, Jedna, dva, tři, čtyři, pět.... Šest."

----

Šerif Stilinski přišel domů pozdě ze své práce. Má teď toho dost. A ještě ke všemu mu starosti dělal jeho syn. Byl rád, že se začal bavit zase ze Scottem. Šel nahoru Stilese zkontrolovat. Když mu ho Derek Hale přivezl ráno nevypadal dobře. Vešel do Stilesova pokoje. Chlalec spal. Ale třásl se a dýchal zběsile.

,, Stilesi? Synku?" Zatřásl s ním jemně. Stiles se začal třást ještě víc a z jeho oka stekla slza.
,, Stilesi? No tak, prober se!". Zakřičel šerif a snažil se dál svého syna probudit. Stiles otevřel oči a začal křičet. Naštěstí tu byl jeho otec tak ho obejmul, a snažil se uklidnit křičícího chlapce. Šerif netušil, co se chlapci zdálo. Ale usoudil, že to musela být opravdu příšerný sen.