Stiles byl vždy veselý a milý chlapec. Sice dokázal být neuvěřitelně otravný a sarkastický, ale jeho přátelé ho měli vždy rádi. Ale něco se v něm zlomilo, a nikdo netuší co. Jako by to už ani nebyl ten starý Stiles, ale jako by to byl někdo jiný. Je...
Hnědovlasý chlapec seděl na kraji útesu. Nohy měl svěšené přes okraj. Díval se do dálky. Byl rozhodnut. Než aby někomu ublížil. Ublíží radši on sám sobě. Vyhnat lišku ze zahrady jde lehce, ale vyhnat lišku ze své hlavy? Celkem nemožné. Ještě k tomu když si to ona sama užívá. Tak moc chtěl... Chtěl aby ho on našel, a utěšil. Ale věděl, že ho jemu už věřit nemůže. On ho už nezachrání... On...
***
,,Scotte?" Velice známý hlas se ozval za chlapcem, a ten přesně věděl, komu patří. Nejen, že slyšel těžké kroky, ale cítil i jeho specifickou voňavku.
,,Stilesi?" Stiles se na něj usmál a zamával. Scottovi to přišlo divné, přeci jenom ještě před nedávnem by se na něj ani nepodíval, a teď jej zdraví. Byl ale ovšem rád, že se s ním Stiles zase baví, a taky byl rád, že se jeho stav lepší.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Scotte, mohl by mě prosím zavést do škole do loftu k Derekovi? Chtěl bych s ním mluvit." Usmál se. 'K Derekovi? Žeby?' Scottova ústa se pokroutila ve výrazný úsměv, a pokýval hlavou. Popravdě mu Stiles chyběl i ve smečce. Chyběl mu jak jeho sarkasmus, inteligence, tak i jeho 'mód máma smečky'.
,, Kde ale máš Jeep?" Tato otázka mu nedala, vždycky s ním jel. VŽDYCKY. Kouřilo se z výfuku? Jel. Kouřilo se z motoru? Vzal izolepu a jel. Přebývala mu součástka, která by asi přebývat neměla? Jel. Občas si říkal, jestli ten Jeep ještě vůbec má motor schválený pro řízení.
,,Jaksi se mi... Rozbil. Jo, rozbilo se mi na něm něco. Nebo, počkej... Rozbilo se na něm něco?" Stiles si pro sebe začal mumlat a Scott si toho bohužel nevšimnul. Měl vidět, jak je chlapec ztracený, jak neví, co se stalo s jeho milovaným autem. Ale zrovna kolem procházela Allison, a on si s ní potřeboval promluvit. Proto se nepatrně podíval na menšího chlapce, a pak se rychle vydal za Allison.
,,Scotte?" Když Stiles zvedl hlavu, nikdo již před ním nestál. 'Jedna, dva, tři, čtyři, pět...' ,, Já už to nepoznám?"
***
Scott po škole čekal u své motorky na Stilese, a ten se ne a ne objevit. Tak tedy vydal chlapce hledat. Díval se na chlapeckých záchodech a různých třídách. Vysoký chlapec otevřel dveře do chlapeckých šaten, a něco mu zde nesedělo. Možná to, že tu byl cítit strach, panila a čiré zoufalství. Byl to silný zápach. Jakmile otevřel dveře do té šatny jako by se snížila teplota, byla mu zima, a bylo mu úzko. Vkročil do šatny a porozhlédl se po místnosti. Co ho zaujalo, byl obvaz. Byl rozmístěný po celé podlaze šaten. Konec mu ležel u nohou, tak jej vzal, a snažil se nálezt druhý konec. Tak tedy tahal za konec a pokračoval dál do místnosti. Už byl uprostřed místnosti, když se za ním dveře zabouchly. Scott s sebou trhl. Takhle celá situace mu přišla absurdní.
,, Halo? Je tu někdo?" Odpovědi se mu nedostalo, ale on cítil přítomnost i někoho jiného. Viděl, jak se stín z jednoho konce místnosti přesunul na druhý. Bylo to malé. Scottovi oči začali svítit zlatě. Začal tedy více tahat za obvaz, a pořád se rozhlížel po místnosti. Ucítil, že se tkanina změnila. Podíval se na své ruce a viděl, že dříve bílý obvaz je prosáknut krví. Ne, krev to nebyla. To by to Scott přece cítil, nebo ne? Chtěl se otočit, ale něco jej srazilo na zem. Hlavu měl přitisknut k zemi, a něco sedělo na něm. Chlapec byl ovšem vyděšený k smrti. ,,Ahh, cítíš to?" Ozval se nechutný hlas za ním, a Scottovi se postavili všechny chloupky na těle. Kdo to je? Lépe řečeno: CO to je? Děsilo ho to.
,, Tu krásnou vůni děsu. Ahh. Boj se mě," postavě nad chlapcem začali černout žíly, a Scott cítil nehoráznou bolest ochromující jeho tělo, ,, dodej mi sílu, Scotty..."
___ Ahoj? Chyběla jsem Vám? Děkuji za hvězdičky, a komentáře ❤️
