Stiles byl vždy veselý a milý chlapec. Sice dokázal být neuvěřitelně otravný a sarkastický, ale jeho přátelé ho měli vždy rádi. Ale něco se v něm zlomilo, a nikdo netuší co. Jako by to už ani nebyl ten starý Stiles, ale jako by to byl někdo jiný. Je...
Derek seděl na posteli a hleděl na chlapce, který ležel na druhém konci postele. Vypadal, tak bezstarostně, tak čistě a naivně. Derek si to už konečně přiznával. Mladší je celeý jeho svět. Už ho víckrát ztratit nechce. Vidět ty jizvy na jeho rukou ho tak trápí, chtěl by každou jizvou na jeho těle prostě vymazat. Teď když už ho konečně má u sebe, už ho víckrát odejít nenechá. A však ho zarážel jeden fakt. Ani ne před týdnem Stiles byl na dně, a teď se znovu usmívá. A jako by se něco nestalo. Bylo to až příliš zvláštní. Mladší se prevalil v posteli, a rukou zabloudil na druhou stranu, kde však nenašel, toho koho hledal. Proto otevřel oči, a zadíval se na staršího. Derek měl starost vepsanou v obličeji. Stiles se na něj jemně usmál a posadil se. Přisunul se ke staršímu a obejmul ho kolem ramen.
,,Co se děje?" Zeptal se mladší. V jeho jemném hlase hrála starost.
,,Nic, jen jsem tak přemýšlel."
,,Nad čímpak?"
,,Nad tebou. Jakto, že ti najednou nevadí se mnou být?" Zeptal se vážně Derek. Mladší se smutně usmál a podíval se staršímu do očí.
,,Víš, oba děláme chyby. A já tě až příliš miluju, natož abych tě nechal jít. Slib mi něco Dereku. Slib mi, že už mne nikdy nenecháš jít. Slib mi, že mě už nikdy nezradíš, že mi neublížíš." Pronesl vážně Stiles. Jeho obličej osvicival měsíc, který prosvítal skrz okno. Dopadal na jeho krk a tělo. Ukazoval, jak mladší chlapec doopravdy křehký je. Bledá kůže zářila v tom svitu. Každá piha byla vidět, jako je vidět každá hvězda na obloze. Rozcuchané vlasy mu padaly do očí, a v jeho očích hrály malé plamínky očekávání.
,,Slibuju..." A s tím mladší spojil rty v jeden polibek.
***
,,Co se to tu děje?" Derek se zmateně zeptal. Před sebou viděl, jak Peter tiskne Stilese ke stěně. Derek se právě vrátil domů z venku, když viděl svého milence a strýce v takové situaci. Už chtěl začít křičet na Petera, ať nechá chlapce být. Když Peter začal padat k zemi.
,,Dereku! Pomoc! Peter je otrávený!" Vykřikl Stiles, Derek přispěchal k Peterovi, vzal jej a položil na pohovku. Peter měl v břiše zabodnutou stříkačku. Stříkačku s rozpuštěným omějem. Derek se rychle zvedl a běžel zavolat Deatona.
*** Smečka seděla u stolu. Nikdo nic neříkal, jelikož nikdo nic nevěděl.
,,Peter byl otráven. Nevíme kým, se ale musíme to zjistit. Pro dnešek ale už jděte domu. Zítra máte školu. Buďte opatrní, choďte nejlépe po dvojicích, abyste se mohli chránit." Pronesl Derek, a jak řekl, tak se stalo. Allison a Erica šly k Allison domů, že se budou učit. Scott, Issac a Boyd šli také pospolu. Domluvili si, že budou spát u Scotta a při té příležitosti se budou i doučovat. Stiles zůstal u Dereka. Mladší teď nemohl a ani nechtěl odejít. Nechtěl nechat staršího samotného.
Když všichni odešli, přesunul se Derek se Stilesem do obývacího pokoje. Stiles si sednul, a Derek si sedl vedle něj. Derek si unaveně prohrábl vlasy.
,, Odpočiň si, dnes toho máš dost." Řekl jemně mladší, a vzal staršího za ramena. Derek si položil hlavu do Stilesova klínu. ,, Všechno bude v pořádku, ano? Se smečkou se zítra vrhnem na hledání toho kdo to udělal." Chlácholil jej mladší. Derekovi to pomáhalo. Už jen jeho hlas ho uklidňoval. Tak moc mladšího ve svém životě potřeboval. Mladší se na něj podíval, a usmál se na něj.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,, Dobře." Zašeptal Derek, a zavřel oči. V přítomnosti mladšího se cítil bezpečně. Mohl si dovolit nebýt tím velkým Alfou. S ním mohl být volný.
