Můj Nevlastní Bratr Učitel?

35.

Z pohledu Justina

,, Lilly!!!" Zařval jsem. A rychle běžel k ní. Odstrčil jsem jí na stranu a jen tak tak jsme se vyhli nepříjemné nehodě. Spadli jsme na zem a Lilly začala křičet bolestí.

,,Jsi v pohodě?" Pomohl jsem jí se postavit. Ona se držela za břicho a tvářila se naštvaně....

,,Děláš si že mě kurva prdel?!! Tak ty a ta tvoje pojebaná partička mě šikanujete a pak se mě ptáš jestli jsem v pohodě?!! Víš co? Ne nejsem!! Byl si pro mě jako brácha, věřila jsem ti! Slíbil si mi že mi nikdy neublížíš!" Začala na mě řvát a rozhazovat rukama. Ale při poslední větě se jí zlomil hlas ,, Ale to ty mi ubližuješ nejvíc a kvůli vám mám chuť se jít podřezat!!  Nestačí že mě Shawn znásilňuje pan Bieber mě musí ještě k tomu šikanovat!" Hned po tom co to dořekla. Si zakryla pusu a byla v šoku.

,,Co? Náš třídní tě znásilňuje?" Řekl jsem s Bradem stejně. A taky byl v šoku.

,, Zapomeňte na to" otočila se a chtěla jít pryč. Ale já jí nenechal... Když jsem si jí otočil zpátky měla oči zalitými slzami. Až teď jsem si uvědomil jak moc trpí...

,, Kolikrát to už udělal?" Zadíval jsem se jí do očí. Ona ale mlčela, otočila hlavu na stranu a zavřela oči. A tím jí spadlo pár kapek slz.

,, Lilly prosím řekni mi to" zašeptal jsem.

,,Proč bych ti to měla říkat? Nedělej že tě to zajímá!" Vykřikla.

,,Zajímá a moc!" Taky jsem vykřikl.

,,Nás taky" zašeptal  Nick. Ha že mě to nepřekvapuje ti dva jsou jako loutky.

,,Víš jak jsem ti říkal o svých sourozenců?" Zadíval sem se do země.

,,Jo... Copak uvědomili si co mají za bratříčka a utekli?" Uchechtla se.

,,Ne umřeli" poslední slovo jsem zašeptal. Ona stuhla.

,,T-to je mi líto Jeyi" taky se podívala do země.

,,Umřeli v ten den kdy jsme spolu byli venku. Máma s nima jela do obchodu ale při cestě měli autonehodu. Jen mamka přežila. Měl jsem vztek protože jsem tam měl jet já. Ale nejel protože jsem šel s tebou ven" ukápla mi slzička. Lilly se taky rozbrečela a objala mě. Já zase jí. Ale objal jsem jí pevně protože jsem to potřeboval a ona taky.

,, Nechtěl jsem ti ublížit ale zatemňel se mi mozek. Vím je to blbý ale já prostě" nenechala mě to doříct a dala mi prst na pusu.

,,Pššt já vím jak moc si je miloval a neumím si představit jaký to pro tebe bylo. I když to co jsi mi udělal... Nikdy nezapomenu. Nikdy" řekla děsivě a odtáhla se. Vyhrnula si tričko a já viděl její břicho. Měla všude ošklivý modřiny.

,,Ani nevíš jak to bolí jen když se nadechnu" řekla s odporem. Cítil jsem jak se mé oči naplňují slzami.

Tak miláčci po dlouhé době zase kapitola. Omlouvám se že nebyla dřív ale neměla jsem internet. Takže doufám že se líbila 😊 a omlouvám se za chyby.