"Pochopil jsem situaci, vy tři, jestli se dokonce tak nadaná holka kvůli vám musela trápit a musela se tady přede mnou ukazovat, kolik má modřin, budeme tohle řešit přes rodiče a do úvahu dáme i vyhazov ze školy. A tady pane Rayi, jsem vděčný za záchranu nadané studentky Amy, jste zproštěn viny, můžete s Amy do třídy." řekl ředitel.
S Rayem jsem vyšli ze třídy a já si ještě utírala slzy. "Tohle jsi kvůli mě nemusela." řekl smutně Ray. "Musela, byla to pravda a konečně jsem to řekla, dodal jsi mi odvahu." řekla jsem a usmála se. "Idiote." uchechtl se Ray a opět mě políbil.
Vždy se při tom cítím jako ve snu. Zrudla jsem a málem i omdlela. "Nebude ti vadit, když už nebudeme kamarádi?" usmál se Ray. "C-cože?" vykoktala jsem ze sebe. "Odteď budeme milenci." řekl mi, já jsem si dala ruku přes mou červenou tvář a kývla jsem. On se usmál ještě víc, že se divím, že to vůbec jde.
Už jsme ale měli jít na hodinu, bohužel. "Jo a ještě.. Jak jsi věděl, že mě tam zmlátí? Proč jsi mě zachránil?" zeptala jsem se Raya. "Kdo ví." vyplázl na mě jazyk. "Už musím do třídy a ty si taky pohni." zamával mi a odešel. "Provokuje..." zasykla jsem a odešla jsem do své třídy.
"Už mi je dobře paní učitelko." přišla jsem na hodinu do třídy. "Myslíš? Jsi úplně červená! Nemám zavolat rodiče?" "Ne, to je dobrý." sedla jsem si na místo a zbytek hodiny nevnímala... Pořád jsem přemýšlela o Rayovi.. Já teď mám kluka??!
Zase rychle další díl, teď už normálně dlouhý, teda pro mě :D Snad se líbil, konečně se stali milenci :3 U dalšího dílu zatím Bye, Bye