"Ona má šedý oči? Nemá čočky?" zeptal se Tray a nahnul se ke mě. A jo.. Mám šedý oči.. Na to jsem zapomněla od té doby, co mě Ray zachránil a vlastně.. Ray si jich nevšiml? "Ne, nemám čočky." koukla jsem se na Raya.
"Koho to zajímá? Jsou to zajímavý oči, líbí se mi." usmál se na mě Ray.. Tohle mi ještě nikdo neřekl... Ani můj bratr.. Nevšímal si toho..Musela jsem se usmát taky. "Ale má krásný úsměv." nahnul se ke mě Tray.
"Nepřibližuj se k ní." bouchl ho do hlavy Ray... "Jo,jo, vím, kdybych se přiblížil, zabil bys mě." "Přesně tak." přikývl Ray.. "Crrrr" Už zvoní.. "To je škoda.. Tak Amy, uvidíme se po škole." zamával na mě Ray a s ostatními odešel.
Sedla jsem si zase na místo a přišel pro změnu učitel.. Měli jsme Matematiku jako poslední hodinu.. Konečně, už se těším na Raya. Hodina skončila a rychle jsem s úsměvem běžela za Rayam před školu.
Ale uprostřed cesty mě zastavil Marc. "Kam běžíš?" usmál se na mě. "Za Rayam, máme se setkat před školou a jít společně domů.." usmála jsem se taky. "Hej, rozejdi se s ním...." řekl s přísným pohledem.
"Nebudu se s ním rozcházet, proč bych měla?" naštvala jsem se. "Protože jsi přítěž.." Co? "Prostě Raya měníš.. Dokonce se na nás vykašlal, aby s tebou šel do kina.. Chodí dřít a vydělává peníze, aby ti měl co kupovat." Je možný, že to kino?
"Brzdíš ho! Ubližuješ mu! Dře kvůli tobě!" Ale to není pravda. Slzy mi začaly téct po tvářích.. Opravdu jsem přítěž? Opravdu pro něj bude lepší, když se rozejdeme?
"Slzy... Ti nesluší." řekl mi Ray za zády a svou velkou rukou mi zakryl opuchlé a ubrečené oči.
Další díl je tady, užijte si ho :3 Připomínky do komentářů, prosím :) Zatím Bye, Bye