"Idiote, nebreč." objevil se za mnou Ray a překryl mojí plačící tvář.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Mamka se vyjeveně na Raya koukala a já se uklidnila. Otřela jsem si slzy a čekala, co se stane dál. "Pojď dál." udělala gesto rukou, jako, že mám jít dál, což nás s Rayem docela překvapilo. Vyšli jsme teda dál a sundali si teplé oblečení.
Sedli jsme si do kuchyně, kde nám oběma udělala mamka teplý čaj. "Táta a bratr tu nejsou?" začala jsem konverzaci. "Táta je v práci a tvůj bratr se zase toulá venku." "Aha." ulevilo se mi. Asi by nejspíše oba řvali.
"Proč jste mě sem přivedla? Nebojíte se, že bych na vás třeba skočil?" zeptal se podrážděně Ray. "Kdo ví, měla jsem takový pocit, že nic neuděláš." zamumlala Máma. To je u ní docela nezvyk.. Zakázala sem tahat i bratrovi kamarády.
"Miluješ jí? Naší Amy?" "Tak nejvíc, jak to jde." řekl vážně. "Neublížíš jí nikdy?" "To bych neudělal." "Poskytneš jí dobrý zázemí?" "Udělám pro to všechno." Upřímně jsem se tam začala trochu červenat, ale z té zimy to ani nejde poznat, jestli jsem červená z toho, nebo z mrazu.
"Dobře, vkládám do tebe svou důvěru." Co to řekla??!! Moje matka řekla tohle??!! Vyjeveně jsem se na ní koukala. "Ale!! Postarej se o ní dobře." usmála se na něj. "Postarám." oplatil jí úsměv Ray.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Za ten druhý obrázek se omlouvám, že je tak malý, ale jiný jsem sehnat nemohla :/ Připomínky jako vždy, do komentářů :3 Zatím Bye, Bye
