Mají docela dobrý vztah.. Na sourozence. Opravdu mi to moc připomíná bratra.. Opravdu jsem na něj musela být tak hnusná? Nepřehnala jsem to? A co rodiče? Jenom se o mě bály, ne? Tyhle otázky mi lítají v hlavě a opravdu neznám jejich odpověď.. Nemůžu to posoudit.
"Copak?" zeptal se mě Ray a opřel se mi rukou o hlavu. "Uhm, nic." zakroutila jsem hlavou a usmála se. "Nelži." přivřel nade mnou oči. Achjo.. Až moc mě zná. "Promiň." sklonila jsem hlavu. "No, tak já jdu na chvilku ven, nechám vás tady.. Ale Rayi! Nic jí neudělej, nebo je po tobě!" vykřikla na Raya Alex a odešla.
"Tak, copak?" "Můj bratr..." "Stýská se ti?" "Uhm." "Lituješ toho?" "Ne." zakroutila jsem hlavou. "Chceš za ním?" "Nevím." "A rodiče?" "Nevím." skousla jsem si dolní ret. "Tak si to rozmysli." políbil mě.
"Když tak, půjdu s tebou, tak se ničeho neboj." usmál se a můj strach se úplně vypařil. Vděčím mu za to, že mě podrží v jakékoli situaci.
Chvilku jsme leželi vedle sebe na gauči a koukali na televizi. Potom jsem se rozhodla. Půjdu tam. A ukážu jim, jak je Ray ehm.... Slušný? Ne.... Hodný? Ne, to ne... Bohatý? Ne, to taky ne.. No, něco vymyslím.
"Rayi, půjdu." "Mám s tebou?" "Jo." "Okey, tak vyrážíme." zvedli jsme se a převlíkli se. Následně jsem vyšli k mému domu.. Snad to nedopadne tak blbě, jak si myslím.
Snad se vám díl líbil, opravdu moc děkuju za 800 přečtení :3 Každým dílem se to zvětší o 100 shlédnutí, jste úžasný :3 PS: Druhá fotka nesedí dál, protože budou mít zimní oblečení, tak se omlouvám.... Zatím Bye, Bye