"Kdo ti píše?" "Nikdo.." lháři.. Sebrala jsem mu mobil a koukla se na SMS - Ahoj Rayi, moc ráda bych tě viděla... Udělala jsem velkou chybu... Co se sejít na chvíli u parku si promluvit?
"Kdo to je?" začala jsem žárlit. Ray mi zase vzal mobil "To ti neřeknu." Za trest jsem mu skočila na hrudník, ale asi mu to nic neudělalo.. Chtěla jsem natáhnout ruku pro ten mobil, ale zmáčkl mě k sobě a řekl "Tak lehké to nebude."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Řekni to." "Ne." "Řekni to." "Říkám, že ne." hádali jsme se tam. "Je to jiná holka?" "Dá se to tak říct." "Podvádíš mě?" "Nepodvedl bych tě." "Tak mi to řekni." "Ne." pořád odmítal. "JAK CHCEŠ!!" zařvala jsem na něj a odešla do našeho pokoje a zamkla se.
"Hej, otevři." klepal Ray na dveře. "Ne." "Otevři." "Až mi to řekneš." "Ne." ......... "Bojím se... Bojím se, že tě ztratím... Tak mi to prosím řekni." Chvíle ticha.. "Dobře, tak mi otevři." Pomalu jsem odemkla a otevřela dveře, on vlítl do pokoje a hodil mě na postel. A... Začal mě... lechtat!!
Smála jsem se, ale pořád byla naštvaná. "Nech toho!" "Ne, nebudeš se zamykat v mém bytě." zasmál se. Po minutách trápení mě konečně nechal. "Tak, kdo to je?" "Sestra." "Ty máš sestru?!" "Uhm." přikývl. "Proč jsi mi to neřekl?" naštvala jsem se. "Protože bys to řešila." Šťouchl mě ukazováčkem do čela.
"Nemusíš se bát, ty jsi moje a navždy moje zůstaneš." řekl něžným hlasem a políbil mě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ano, moc se omlouvám za to, že jsem to nevydala jako obvykle dříve, ale celý den jsem byla pryč, tak mi to snad prominete :/ Zatím Bye, Bye
