Potom, co jsem se vyřvala.. Doslova... Divím se, že Ray neohluchl a nepřišli na nás sousedi. "Jsi už v pohodě?" zeptal se mě. "Jojo, jsem, jdu udělat něco k jídlu." šla jsem ubrečená do kuchyně a Ray si zatím lehl na gauč v obýváku.
"Chceš něco?" "Omeletu." zakřikl na mě Ray. "Rozkaz!" postavila jsem se do postoje vojáka a usmála se. Ray se jenom uchechtl. Chováme se právě jako manželé.. Jako manželé... Ahh, asi se rozpustím..
"Už to máš?" zeptal se mě natěšeně Ray. "Jojo, vydrž, už jdu.." Chová se jako malý dítě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Položila jsem mu to na stůl a kochala se tím. Ukousl první sousto a hned jsem se ho ptala "Je to dobré? Nechybí tomu něco?" "Jojo, je to dobré." usmál se a dal mi pusu na čelo. "Chceš ochutnat?" podal mi vidličku s kouskem omelety. "Uhm." zakousla jsem se. Opravdu dobrý, budu to dělat častěji.
Ray to dojedl a odnesl talíř do kuchyně. Roztáhl se po celým gauči a pustil si televizi. "A já mám sedět na zemi?" řekla jsem naštvaně. On se jenom zasmál a přitáhl si mě na sebe. "To jsem neřekl." uchechtl se. Společně jsme koukali na televizi na malém gauči a Rayovi zabrněl mobil.. Nejspíše mu někdo píše. Vytáhl mobil a koukl se do něho. Vypadal zaskočeně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Další napínavý konec, snad nevadí XD XD Zatím u dalšího dílu Bye, Bye
