Tajemství Salemu

Kapitola 16. Sen a klíč

Spím, když tu mě někdo probudí ze spánku. Byl to Ethan.

,,Vstávej!! Útočí na nás!!" křičel na mě. Já v mžiku vyletěla z postele a podívala se z okna. Všude byl kouř a oheň. Popadla jsem meč a běžela za Ethanem po schodech dolů.

Vyběhli jsme z budovy, zastavili se před vchodem a já asi tak patnáct metrů od sebe zahlédla Dianu, jak stála na vysokém kopečku. Okamžitě jsem se za ní rozeběhla a připravila jsem se jí zabít. Napřáhla jsem se mečem a připravila se jí seknou. Ona ale byla rychlejší a mé ráně se vyhnula. Vyrazila mi meč z ruky a její komplici mě chytily. Snažila jsem se vymanit z jejich sevření, ale bylo to marné. Když jsem to po dlouhé době vzdala, Dianin poskok přivedl Ethana.

,,Zase jsi mě naštvala Kate. Neměla ses do toho motat. Chováš se, jako ta postava z oblíbené knížky tvé matky." nechápala jsem proč to říká. Najednou se otočila ke svému poskokovi a ten urval Ethanovi hlavu.

,,Né!! Ethane." po tvářích mi začali stékat slzy. Ethanova hlava se dokutálela k mým nohám, musela jsem se dívat, jak se Diana usmívá. Když jsem se podívala na Ethanovu hlavu u mích nohou v jeho očích se objevil červeně zabarvený měsíc.

,,Ethane!!!" rychlostí blesku jsem ze spaní vystřelila do sedu. Ethan vběhl do mého pokoje a za ním i ostatní, kteří byli poblíž mého pokoje.

,,Co se stalo?" v Ethanovo hlase byl slyšet strach a zděšení.

,,Měla jsem hrozný sen." byla jsem vyděšená a zpocená. Přišel ke mě a sedl si na kraj mé postele. Ostatbí odešli, asi věřili, že se o mě Ethan postará.

,,To bude v pořádku. Byl to jen sen." snažil se mě utěšit. Když mě pohladil po tváři a chystal se odejít, chytila jsem ho za ruku.

,,Zůstaneš tu se mnou?" požádala jsem ho.

,,Jistě." přesunul se vedle mě a já si mu lehla do náručí a usnula.

Ráno mi už bylo líp a u snídaně jsem všem řekla, co se mi zdálo. Všichni byli z toho snu zděšeni stejně jako já. Po snídani jsem se vydala s Talií na trénink.

Ještě bych měla říct, že jsme se s Talií přesunuli spíš na boj s mečem a sebeobranu, protože jsem to kouzlo s telekinezí nezvládala a Talii už to nebavilo. Upřímně mě taky ne.

Odpoledne jsem se vytratila zpátky na povrch a přemýšlela jsem o tom, co mi Diana řekla ve snu. Byla jsem do toho přemýšlení tak zažraná, že jsem si ani neuvědomila, kam jdu. Zničehonic jsem se ocitla u mého shořelého domu.

Zastavila jsem se a dívala se na sutiny domu. Po chvíli jsem se procházela sutinami. Koutkem oka jsem našla něco, co vůbec nebylo ožehnuté. Vzala jsem to do ruky. Byla to mámina oblíbená knížka, o které mluvila ve snu Diana.

Otevřela jsem ji a v ní se nacházel klíč.

Co když to je ten klíč a kniha je mapa. Musím to rychle schovat. Běžela jsem zpátly do podzemí. Vběhla jsem do svého pokoje. Sedla jsem si na postel a otevřela matčinu knihu.

Ta kniha byla psanná elfštinou. Naštěstí mě jí mamka naučila, nejsem sice expert, ale tohle bych dokázala přečíst. Ta zbraň musí být asi hodně silná, když je okolo tolik tajností.

Byla jsem tak na pátý stránce, když mi rozesmátá Mary vtrhla do pokoje.

,,Kate pojď to musíš vidět..." řekla a potom se zarazila, když viděla, co držím v ruce. Ukázala na to a rychle se nadechla. ,,Není to.." ani to nedořekla a já jí odpověděla.

,,Ano, ale musíš slíbit, že to co jsi tu viděla nikomu neřekneš.

Mary si položila ruku na srdce a odvětila mi. ,,Slibuji." potom se usmála a zopakovala. ,,Pojď tohle musíš vidět." a zase se smála.

,,Co se děje?" zeptala jsem se a zavřela knihu.

,,Kluci se vsadili, kdo přeskočí řeku před palácem. Tak už pojď." přemlouvala mě. Kdyby něco ta řeka je široká tak 3,5 m.

,,Jo už jdu. Jdi napřed."

,,Jojo, přijď do zahrad." než jsem jí stihla na to něco říct už byla vtahu. Já se vydala k nočnímu stolku, kde jsem schovala knihu, a vzala si klíč do náprsní kapsy u bundy a vydala se za ostatními.