Kapitola 1. Začátek

167 8 0
                                    

Bylo zrovna ráno a já ještě spala, najednou jsem ucítila, jak mi do očí zazářili paprsky prvního letního slunce, které mě probudilo.

Pomalu jsem otevřela oči, sedla jsem si na kraj postele a promnula si oči od ospalků, protáhla se a zamířila jsem si to do koupelny

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Pomalu jsem otevřela oči, sedla jsem si na kraj postele a promnula si oči od ospalků, protáhla se a zamířila jsem si to do koupelny. Tam jsem si vyčistila zuby a své hnědě dlouhé vlasy jsem si spletla do copu, který se mi vijímečně povedl. Potom jsem šla do kuchyně, kde už byla mamka a připravovala lívance k snídani. Mňam😁.

Když jsme s mamkou společně snídali a povídali si, mamka se tvářila nějak sklesle a nervozně. Snažila jsem se jí nenápadně zeptat, co se děje, ale ona to vždy nějak obešla a mluvila zas o něčem jiném.

Po snídani mamka šla do obýváku k počítači, aby dodělala něco do práce, a já jsem šla do svého pokoje, vzala jsem si deník a začala jsem si psát a poslouchala písničky. To trvalo asi hodinu. Psaní do deníku mi trvá vždycky dlouho, protože nemám moc přátel, takže se svěřuji deníku.

Zrovna, když jsem dopsala uslyšela jsem mamku, jak mě volá do obývacího pokoje. Již podle jejího smutného tónu jsem poznala, že z toho nevěstí nic dobrého.

Přišla jsem tedy do pokoje a mamka mi řekla, ať se posadím na gauč a ať ji vyslechnu. Sedla jsem si a poslouchala.
,,Víš Kaitlyn nabídli mi lepší práci."
,,To je super mami."
,,Ale..."
,,Ale, co?" v tu chvíli jsem se bála, co řekne.
,,Musíme se přestěhovat do Salemu." ,,COŽE!!! Ne my se nikam stěhovat nebudeme a proč takovou dálku. Já to tady mám ráda."
,,To já taky, ale prostě musíme. Jdi si už pomalu balit, pozítří jedeme!! A žádný ale!! Jdi."

Takovou jsem mamku ještě nezažila, nikdy nic nerozhodla bezemě. Myslím si, že ke stěhování je ještě jiný důvod.

Šla jsem do pokoje a vší silou jsem práskla dveřmi, aby to mamka schválně slyšela. Vytáhla jsem si ze své šatny dva kufry a krabice a začala jsem si balit oblečení, které na ty dva dny už tady nebudu potřebovat. Když jsem to oblečení už dobalila, sla jsem do kuchyně, vzít si něco k obědu. V kuchyni jsem potkala mamku, ani jsem se na ni nepodívala, vzala jsem si oběd z ledničky, který tam byl ze včerejška, dala jsem si ho do mikrovlnky a sedla jsem si ke stolu a čekala, až se to ohřeje. Mezitím mamka jen mlčela a odešla do obýváku balit. Už se mi konecně ohřálo jídlo, tak jsem si to vzala do pokoje, dojedla jsem a začala něco balit. Do krabic jsem si dala věci ze svých komod a zbytek dodělám zítra. Potom už bylo šest hodin a já jsem se už jenom navečeřela a šla jsem si číst do postele svou oblíbenou knížku a při tom čtení jsem nějak usnula.

Tajemství SalemuKde žijí příběhy. Začni objevovat