4. Černovlasý

593 62 13
                                    

Karel

Probudil jsem se v měkké posteli. Počkat! To byl jen sen? Podívám se na rameno, kde je vyřezané "M". Ne, nebyl to sen. Ale co sakra dělám tady? Pamatují si pouze jak Martin odešel a já usnul. Sednul jsem si rozhlédl se kolem. Nikdo tu nebyl. Díky bohu. Vyhrabal jsem se z postele. Na malém stolku bylo poskládané čisté oblečení. Byl tam taky papírek se vzkazem. Vzal jsem papírek do ruky a pomalu si ho četl.

Dobré ráno ty chcíplotino,
   Máš tu nějaké věci na převlečení. Najdeš tam i nějaké to jídlo. Vrátím se pozdě v noci, takže máš dost času se připravit na noc. Protože ti říkám, že to bude tvoje nejhorší noc v životě. Máš se na co těšit :)       Pápá

Dočetl jsem a hlasitě polkl. Už teď se bojím. Sakra on mě určitě zabije. Musím pryč. Musím pryč! A jak? Nejdříve jsem zkusil dveře.. zamčeno. Okna nejdou otevřít. Super. Rychle jsem na sebe vzal to oblečení a chvíli jsem koukal na kus chleba. Co když je to otrávený? Rozhodně nebudu riskovat. Co teď?

Rozhodl jsem se prošmírovat nejspíš jeho pokoj. Třeba tu něco najdu. Prohledal jsem všechny skříně i šuplíky a nic zajímavého. Ve skříni jsem dokonce našel bičík. Jsou tu, ale ještě jedny dveře. Vzal jsem za kliku a... otevřeno! ,,Yes!" usmál jsem se. Úsměv hned zmizel. Je to jen koupelna. Povzdechl jsem si. ,,Tak se aspoň osprchuji" pokrčil jsem rameny. Hned jsem ucítil bolest na pravém rameni. ,,Au!" sykl jsem. Svlékl jsem se a vlezl do sprchy. Dával jsem si pozor na pravé rameno.

Když jsem se osprchoval uslyšel jsem jak se odemkli dveře od pokoje. Sakra sakra! Rychle jsem se utřel a oblékl si boxerky a triko. Víc už jsem nestihl, protože někdo prudce otevřel dveře. Nebyl to Martin. Byl to nějaký černovlasý kluk s tetováním na rukách. ,,Eh eh.." to bylo jediné na co jsem se zmohl. ,,Jo tak ty jsi ten Karel o kterým mluvil Martin" usmál se. Přistoupil blíž. ,,Hele... Martin tu teď není že?" kousl se do rtu. ,,A ty nejsi k zahození" dodal. ,,J-jak jsi se sem dostal?" zeptal jsem se třesoucím se hlasem. ,,Jsem Martinův kamarád víš?" chytl mě za zápěstí. ,,A víš co jsem já?! Polda!" řekl jsem a dal mu pěstí, že spadl na zem. Teď jsem si uvědomil, že se nemusím nechávat takhle zničit. Budu se bránit. Černovlasý vstal a chytil mě pod krkem. Na což jsem ho já kopl do rozkroku. ,,Kurva!" zařval a chytil se za své přirození. Vzal jsem tepláky a obešel ho. Málem jsem se dostal ven z pokoje, kdyby nevyndal pistol a nestřelil mě do nohy.

Hlasitě jsem sykl a spadl na zem. On do mě ještě kopnul a se slovy ,,To jsi ještě šeredně odskáčeš!" odešel. Snažil jsem se zvednout, ale nešlo to. Nějakým způsobem a se sposty sprostých slov vypustěné z mé pusy, jsem se dostal k posteli na kterou jsem si sedl. Musím si to nějak vyndat. ,,Co to kurva?!" zařval Martin co zrovna přišel do pokoje. ,,Co tady děláš?" zeptal jsem se. ,,Přišel jsem zkontrolovat jestli jsi nezdrhl. Co máš s nohou doprdele!?" přistoupil ke mě a sedl si vedle mě. Vzal moji nohu a položil si ji na klín. ,,Au!!" zařval jsem. ,,Kde jsi vzal pistol tyvole?!" vlepil mi facku. Facku jsem mu vrátil a řekl: ,,To byl prosím tvůj pro mě neznámý kamarád!!!! AU!!" znova mi dal facku, kterou jsem mu zase vrátil. Dal mi další a já jemu taky. Museli jsme vypadat komicky. On mi drží nohu a my si tu ještě dáváme na vzájem facky. Martinovi dokonce cukali koutky. ,,Fajn, pojď semnou.. musím ti to ošetřit" zvednul se. Zkoušel jsem se zvednout, ale vždy jsem spadl zpátky na postel. ,,Panebože" řekl Martin a pomohl mi vstát. Skákal jsem po jedné noze, zatímco mě Martin držel. ,,Takhle tam nedojdeme nikdy!" postěžoval si a vzal mě do náruči. ,,Okamžitě mě pusť ty hovado!" začal jsem ho bouchat do hrudi. On se pouze zasmál a šel dál.

ANO, PANE POLICISTO!(MAVY)✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat