ANO, PANE POLICISTO!(MAVY)✔

14. Tak moc to bolí...

Karel

Martin mě táhl bůhví kam a nenechá si prostě vysvětlit, že-já-NEPIJU! Je mi jasný, že by mě pak bolela hlava. Prostě jsem nepil, nepiju a nikdy nebudu!

************************************

,,To je fakt dobrý!" usmál jsem se, když jsem vypil nějaký alkoholický nápoj. ,,Vidíš! Na tady máš" podal mi Martin sedící na barové židli další skleničku panáka. Rychle jsem to do sebe kopnul. Martin udělal totéž a hned si řekl o další. ,,Neměli by jsme tolik pít" řekl jsem vážně. ,,Nesmysl" zakrotil hlavou Martin.

Pak to šlo jako po másle. Martin toho vypil fakt dost. Já jsem si už nedal, tak jsem si objednal kolu. Bez rumu samozřejmě.. I když mě Martin přesvědčoval, abych si tam dal rum. Nevím přesně jestli jsem úplně střízlivý, ale svět se mi nemotá. Martin vedle mě do sebe kopl dalšího panáka a začal se smát. Bože...

Sedím tady už 3 hodiny a Martin je už fakt na mol. ,,Kájo! Pojď semnou tancovat! Plošíím" zvedal mě ze židle. ,,Ne Martine.. měli by jsme jít na hotel" samozřejmě protestoval. ,,Já ještě nechci.. chci tančit!" začal předemnou kroutit zadkem a nalepil se na mě. ,,Martine nech toho" odstrčil jsem ho od sebe. ,,Jak chceš.. jdu tančit s někým jiným" nafoukl tváře a zmizel na parket. Zakroutil jsem nad ním hlavou a šel na záchody.

Když jsem vykonal potřebu šel jsem si ještě umýt ruce. Musím Martina hlídat, nebo udělá nějakou blbost. Prohrábl jsem si vlasy a vydal se směr bar. Mezi lidmi jsem hledal Martina. Nikde jsem ho neviděl. Procpal jsem se mezi lidmi co tančili, ale Martina jsem tu nenašel. Dokonce se o mě otírali nějaký dvě holky. Fuj..

Vrátil jsem se zpět na bar. ,,Mužů se jenom zeptat?" poklepal jsem na rameno barmanky. Ona se na mě otočila. ,,Ano?" usmála se a předklonila se tak, abych jí viděl do výstřihu. Jo holka... tohle na mě nefunguje.. ,,Neviděla jste tady takovýho blonďáka? Seděl tu před tim semnou." ukázal jsem na židli, kde Martin seděl. ,,Jo.. toho jsem viděla jak tančí s nějakým.. myslím že zrzkem. Pak někam odešli. Myslím, že nahoru" ukázala na schody a otočila se ke mě zády.

Vydal jsem se po schodech nahoru. Bylo tu pár dveří. První...záchody,
Druhý...nějaký pokoj, Třetí... ,,Ježiš omlouvám se!" rychle jsem dveře zavřel, páč si to tam zrovna někdo rozdával. Moment?!

Znova jsem otevřel dveře a uviděl to, co jsem si myslel. Byl tam Martin, který ležel na nějakým zrzavým klukovi. Zrovna ho líbal a mě to hodně bodlo u srdce. Jakoby mě někdo bodal do srdce a já s tim nemohl nic dělat. Ucítil jsem jak se mi do očí ženou slzy. Tak moc mi přirostl k srdci. Tak moc to bolí. Najednou si mě všimli. Martin se rychle posadil a vypadal jakoby z něj všechen alkohol vyprchal. ,,K-Karle.." vydechl. Já se zmohl jen na přidušený vzlyk a rozběhl se pryč z tohohle baru ven.

Tak moc to bolí..
Pomalu si to začínám uvědomovat..
Jsem zamilovaný..
Nešťastně zamilovaný..
Zamilovaný do svého únosce..
Který se mi najednou znechutil..
Bolí to čím dál víc..
Chci pryč..
Pryč od něho..
Zamilovaný policista se zlomeným srdcem na miliony kousíčků..