McCall's beta

Hosté

"Jak jste se vůbec měly, vy dvě?" zeptá se mamka a já se očkem podívám po Vic.

"Dobrý. Proběhlo sesterské sbližování, povídání o klucích, a tak," zalžu s úsměvem a Vic se u toho zazubí.

"Tak to je fajn," přikývne jen mamka a zapne televizi. Rodiče se vrátili ze svého menšího relaxačního výletu. Táta se vyjádřil, že už by tam znovu nejel, jelikož jídlo nebylo nic moc a taky proto, že v televizi bylo jen sedm základních kanálů, a z toho byl jen jeden sportovní. Máma byla nadšená. Říkala, že si hodně odpočinula, a že si každý večer dokonce zašli na procházku. No, každopádně už jsou doma, a tak se všichni společně díváme na televizi. Táta si vydupal, že je tam dneska v sedm nějaký hokejový zápas, a tak jsme udělali popcorn, vytáhly pár karamelových bonbónů, a čekáme, až zápas začne.

"No, když už jsme se tak dlouho neviděli, tak bychom to měli oslavit," ozve se najednou máma a já se na ni zvědavě podívám.

"Když myslíš," ozve se tiše táta s očima přilepenýma na obrazovce televize.

"Takže zítra, o půl šesté se všichni sejdeme u nás v kuchyni a dáme si rodinnou večeři," řekne nevinně máma a já pokrčím rameny. Teplá večeře? Počítejte se mnou!

"Ale já jsem zítra chtěla jít k Nataly..." ozve se potichu a mrzutě Vic. Máma ji obdaruje milým úsměvem.

"No, tak to máš smůlu. Zítra je večeře. A všichni se slušně oblečte." Podezřívavě přimhouřím oči.

"Proč?" zeptám se.

"Protože přijde i kolegyně z práce..." šeptne tiše máma a já si odfrknu.

"Mně to přišlo nějaké divné - všichni spolu, u teplé večeře, v hezkém oblečení... Málem jsem ti to sežrala!" řeknu mamce s úšklebkem a zvednu se z gauče.

"No nic, jdu se nahoru učit biologii a pak spát. Dobrou," rozloučím se se všemi a namířím si to do koupelny. Při čištění zubů se rozhodnu, že dneska se učit nebudu, a místo toho budu ležet a poslouchat hudbu. Vypláchnu si a odeberu se do pokoje. Ze stolu si vezmu svůj mobil a sluchátka, zhasnu a plácnu sebou na svou postel. Po tmě sluchátka rozmotám, zapojím je do mobilu a samotný mobil pak zapojím do nabíječky. A poslouchám. A přemýšlím. A pak začnu usínat. Proto radši mobil vypnu a položím ho někam vedle polštáře. A usnu.

"Ahoj."

"Ahoj," odpovím zdvořile a začnu zamykat svou skříňku.

"Tak mě napadlo, jestli nemáš dnes večer čas," začne nevinně a poškrábe se na hlavě. S pozvednutým obočím se na něj podívám.

"Vážně? A měla bych ho mít?" zeptám se pobaveně a sleduju, jak se narovnává do své plné výšky.

"No víš, v kině je teď nějaký nový film, tak mě napadlo, že bychom na něj mohli jít," řekne a zadívá se mi do očí.

"Jaký film?" zeptám se zvědavě a opřu se o svou již zamčenou skříňku.

"Nevím přesně, ale prý to může být dost fajn. Je to vtipné a romantické..." při slově romantické ke mě popojde o krok blíže. Nadechnu se k odpovědi.

"Isaacu! Isaacu, všude jsem tě hle... Davino? A-ahoj," ozve se McCall zpoza Isaacových zad. Očividně si mě nevšiml, když sem šel. O krok od Isaaca odstoupím, protože on sám se nehnul ani o píď. Nervózně si dám pramen vlasů za ucho.

"Ahoj, McCalle."

"Vyrušil jsem vás?" zeptá se. Já i Isaac odpovíme ve stejnou chvíli.

"Ne," řeknu po pravdě.