Jmenovala se Natálie.Hrály jste si spolu, že ty dvě koruny smrků, co jdou vidět za budovou školky jsou dinosauři.
Matylda a... Momentálně si nevzpomínám, jak se jmenoval ten druhý.
Hrály jste si, že s nimi mluvíte.
Hlavně ty. Měla jsi tak bujnou fantazii. Natálie ne.
To byla ta doba, kdy se od tebe začala vzdalovat. Nerozuměla tvé fantazii.
Našla si kamarádku. Veroniku.
Ty dvě si spolu začaly hrát, bavily se spolu. Když jsi přišla ty, zmlkly a odešly o kus dál.
Natálie už si s tebou nehrála. Byla jsi sama. Stálá jsi tam a dívala jsi se na ty dvě špičky smrků.
Mlčela jsi, ale v hlavě jsi s nimi mluvila.
Mě jsi už nevyhledávala. Ale stále jsem tu pro tebe byl.
ČTEŠ
Anděl Strážný
RandomKaždý má svého Anděla strážného, svého ochránce. I ty. A já tu pro tebe vždy budu, moje malá chráněnko.