Anděl Strážný

=9=

Plavání skončilo.

Nadešla ta horší část.

Osprchovat se, umýt, procpat se až ke své skříňce a nasoukat se do oblečení. A to vše totálně vyčerpaná.

Ručník ti na osušení do sucha nestačil. Byla jsi ještě trošku mokrá.

Chuderko moje.

Věděl jsem, že to bude asi těžké navléknout na sebe všechno to oblečení.

Uklouzla jsi ve sprchách. Jelikož jsem byl gentleman a slušný kluk, vzal jsem to přes klučičí.

Přece tam nebudu očumovat nahý ženský.

To, že jsi uklouzla jsem zjistil, až když jsi vyšla ven.

Mírně jsi kulhala. Holky se ti pochechtávaly a učitelka se tě ptala, jestli to bolí moc.

Říkala jsi, že jsi v pořádku. Že to ani moc nebolí.

Ale já viděl, jak zatínáš zuby. Jak sebou občas bolestivě trhneš.

Nechtěla jsi být v jejích očích za slabocha. Já tě chápal. Ale měla jsi ji to říct.

I když to byla ta blbá učitelka, se kterou ses hádala. Ta její starost byla upřímná.

Byla jsi bolavá, vyčerpaná a měla jsi hlad.

Ani, byl tam obchůdek.

Ale ty jsi neměla peníze.

Měla jsi je jen na cestu autobusem zpátky domů.

Školu jsi měla ve vedlejší vesnici. A bazén byl ve městě hned vedle té vesnice se školou.

Dívala ses na ostatní děti, jak si pochutnávají na párku v rohlíku, sladkostech a dalších dobrotách.

A ty?

Tobě zbylo jen hladit si břicho a říkat "Malý, malý hlad."

Viděl jsem to. Oči se ti zavíraly únavou. Sedla sis na židli a unaveně ses na ni posadila do pohodlné pozice.

Ještě jsi potom měla kroužek. Hrála jsi na flétnu.

***

Oběd ti moc energie nedal. Upřímně?

Divil jsem se, že jsi snědla aspoň tu polovinu.

Mě odpuzoval už samotný vzhled...

Ale něčím jsi ten žaludek musela zaměstnat, ať pořád nekřičí, že?

Do flétny jsi přišla pozdě. Musela ses ještě vracet do šatny.

Zapomněla sis tam plavání.