Anděl Strážný

=10=

Hrála jsi hezky.

Ale učitelka toho po tobě chtěla víc.

Víc energie, lepší výkon.

Ty jsi dělala co jsi mohla.

Copak by jsi po tom vyšťavujícím plavání, běhu do flétny, hladu, buzerování a dalších věcech mohla být plná energie?

Já ne.

Získala jsi můj obdiv.

Když jsem si vybral, že budu chránit tebe, myslel jsem, že budeš křehká květina, kterou před průšvihy zachrání její neustálé stěžování. Že ji nic nebude chybět.

Zmýlil jsem se. Promiň.

Myslel jsem, že budeš otravná, jak ses pořád chtěla s někým držet za ruku a když jsi ho chytila, nechtěla jsi ho pustit.

Zase jsem se mýlil.

Ty raději držíš jazyk za zuby a děláš to, co ti nakážou. Ale dokážeš projevit svůj názor.

Snažíš se nezklamat, i když už nemůžeš. Snažíš se, i když už nemáš sílu.

Možná nejsi přitažlivá a hezká. Možná jsi skrytá romantička co čeká na toho pravého a hádáš se s učitelkou, ale to jen dokazuje, jak jsi jedinečná.

Jsem rád, že zrovna ty jsi moje chráněnka.

Dostala jsi dvojku.

Tolik ses snažila. Cvičila poctivě každý den a dostaneš dvojku. Před učitelkou jsi své zklamání dokázala skrýt, ale jak jsi zamířila na autobus, rozbrečela ses.

Chápu.

Bylo toho na tebe moc.

Obejmul jsem tě a vedl směr autobusová zastávka, protože přes záclonu slz by jsi tam nedošla.

Brečela jsi jen chvíli.

Potom ses mistrovsky ovládla a zamáčkla slzy. Utřela tváře a čekala na autobus. Byli tam nějací dospělí neznámí lidé.

Nějací dospělí kluci si na tebe ukazovali.

Ignorovalas je. Aspoň podle nich.

Já věděl, že si dáváš pozor na každého,kdo se k tobě přiblíží. Byla jsi ostražitá.

Udělala jsi dobře. Nevím, kdo ti chlápci byli, ale ani mě se nelíbili.