Million of riddles

2. Payne

Vydal jsem se pro Madison, než jsem mohl na večeři, protože kdybych pro ni nešel, asi bych si to pěkně odskákal. Stál jsem před dveřmi jejího pokoje a místo toho, abych na ně zaklepal jako normální člověk, tak jsem do nich prudce zabušil pěstmi. Hned na to se zpoza dveří ozval její ukřičený hlásek.

,,Kdo to sakra je? Přísaham, že tě zabiju ať si kdo si!" Vykoukla na mě ze dveří fialová hlava a já se musel zasmát. Nevrle se na mě podívala a zavrčela.

,,Vážně nechápu, proč se s tebou bavím." Prskala kolem sebe stále nabroušená Madison.

Chytil jsem ji kolem ramen a mohli jsme vyrazit do jídelny, při vstupu do ní jsem si všiml Nolanova pohledu. Podíval jsem se jeho směrem a kývl jsem mu na pozdrav. Během několika desítek sekund jsem i s Madison stál u stolu, kde seděl.

,,Můžeme?" Viděl jsem na něm, jak váhá, ale po chvilce kývl. Madison si sedla vedle mě naproti jemu.

,,Vy dva se už znáte ne?" Nolan zvedl hlavu od jídla a zakýval na souhlas, ale Madison udělala přesný opak.

,,Jo promiň, Jsem Nolan." Nesměle se usmál, až mi přišel na kluka dost stydlivý. Ona se na něj zazubila a dali jsme se všichni do jídla.

,,Dnes večer je zahajovací večírek, půjdete?" Já jsem se usmál a všiml jsem si, jak můj spolubydlící ztuhl.

,,N-no asi ne, nejsem na t-takové akce." Úplně zrudl a nejspíš to na sobě cítil, protože se na židli sesunul co nejníž to šlo a sklopil hlavu ještě víc.

,,Blbost. Jdeš a já se o to postarám, přeci nebudeš sedět na pokoji sám." Ujala se toho až přehnaně energicky Madison. On se na ni jen zaskočeně podíval.

,,Já myslím, že si chce dát rande s Julliette Frayovou." Zasmál jsem se já i má kamarádka, ale Nolan ne. Stále se na nás zaraženě díval.

,,Je hezká ta Julliette?" Vyhrkla. Při tom sebou Nolan trhl a trochu se od nás odtáhl.

,,Je to spisovatelka ty negramote." Praštil jsem ji po hlavě sešitem, který ležel vedle mě. Zjistil jsem, že můj, Nolanův ani Madisonin nebyl, když mě nějaký kluk sedící kousek ode mě zapražil pohledem. Z pusy mi vyklouzlo tiché ups a dál jsem se tím nezaobíral.

Při tom, co jsme tam spolu seděli jsem si všiml, jak po Nolanovi Madison nenápadně pokukuje. Asi si hned první den našla střed zájmu a já se nad tím musel jen usmát.

Jakmile jsme dojedli, vyřítil se Nolan z jídelny a nechal mě tam napospas své kamarádce, které se očividně líbí.

,,Není sladkej?" Zasnila se. Takže jsem se trefil, že se jí líbí.

,,Ne není Madison. Jsem kluk, je trochu mimo moji orientaci." Zasmál jsem se.

,,Nevadí, stejně je sladkej. Odkud je?" Povzdechl jsem si a ona na mě udělala psí oči.

,,Jacksonville, pokud si pamatuju dobře."

,,To není zas tak daleko. Jo mimochodem, jdu se převléct a připravit na tu party, mezitím dotáhni Nolana do koupelny ať se také připraví a převlékni se. V kraťasech tam nepůjdeš, večer bude zima, ještě by si mi nastydl a pozítří bych ve škole neměla od koho opisovat." Rozdala rozkazy a zmizela za dveřmi svého pokoje.

Odemkl jsem dveře mého a Nolanova pokoje a zjistil jsem podle tekoucí vody, že se sprchuje. Tím o práci méně pro mě.

Po chvilce vyšel v pyžamu s mokrýma rozcuchanýma vlasama a já se zasmál.

,,Jestli chceš jít na tu party takhle, tak hodně štěstí." Mírně nadskočil, nejspíš si mě nevšiml do doby, než jsem promluvil.

,,J-já nikam nejdu." Tady má někdo problém.

,,Být tebou, jsem do pěti minut převlečený, nebo ti přeju pevné nervy s Madison." Zarazil se a já začal přemýšlet, co s tím klukem je, že je stále tak plachý.

A opravdu se po chvilce ozvalo klepání na dveře, otevřel jsem dveře a dovnitř vešla Madi v černém uplém tílku a květované sukni. Otočila se kolem dokola jako na nějaké přehlídce.

Bohužel hned na to zaregistrovala, že Nolan je v pyžamu, přísahal bych, že jsem viděl, jak se jí v očích odrazilo zklamání.

,,Nolane okamžitě se obleč. Vyrážíme." Zadíval se na ní a nejistě zakýval hlavou. Madison přešla dvěma kroky k jeho skříni a otevřela ji.

Na jeho posteli přistálo obyčejné upnuté bílé triko a černé džíny s dírami na kolenou, já jsem si jich přestal všímat a zalezl jsem do koupelny.

Usoudil jsem, že košile ve které právě jsem bude stačit, jen si vezmu džíny a upravím si vlasy. Po několika vteřinách jsem si na hlavě vytvaroval menší rozcuch a opláchl jsem si obličej s tím, abych to dnes přežil, protože Mad když se opije, je neovladatelná.

Hned co jsem vyšel ze dveří, už tam strkala Nolana s oblečením v rukách a já se nad tím musel jen zasmát. Holka musí násilím nutit kluka na party, zrovna když on vzhledově vypadá na ten typ kluků, kteří každý večer vymetají bary v okolí, aby ulovili nějakou přádnou roštěnku, ale chováním bych ho tipl spíš na šprta.

Ale nebudu ho odsuzovat, třeba se jen teď stydí, protože nás nezná a vyklube se z něj dobrej kámoš.