Million of riddles

5. Nolan

Seděli jsme s Madison a Paynem v našem pokoji, když Madison promluvila.

,,Stejně bych být na místě Joyce dělala neviditelnou, kdybych procházela kolem tebe." Payne se zasmál a nadzvedl jedno obočí.

,,Proč myslíš?" Zeptal se a mě v tu chvíli něco píchlo u srdce. Asi to bylo tím, že mu vůbec nevadilo, že se kolem něj promenáduje jako "miss ukážu ti kozy, jen mě neopouštěj."

Zamyslel jsem se a nevnímal jsem je. Znal jsem Paynea dva dny, ale přes to se mi tak moc zalíbil, i když vím, že tady šanci nemám.

Budu se muset smířit s tím, že jsem kluk orientovaný na stejné pohlaví a ne nafintěná kočka, která by Paynea sbalila raz dva. Musím si zvyknout na to, že to bude vždy jen můj kamarád, ale nevím, jak dlouho to vydržím.

,,Hej Nolane? Posloucháš nás vůbec?" Madison mi zamávala rukama před očima a já sebou leknutím trhl.

,,Hm?" Nechápavě jsem se podíval na ty dva.

,,Ptáme se tě, jestli se mnou půjdeš zítra podpořit Paynea na konkurz do fotbalového týmu."

,,Jo jasně." Zamumlal jsem a dál si jich nevšímal, když Madison to zřejmě neuznala za vhodné.

,,Nolane, vůbec nás nevnímáš, stalo se něco?"

,,Hm? Ne nic dobrý." Usmál jsem se na ni falešně a jí to stačilo.

Všichni jsme se vydali na oběd, po kterém Payne někam zmizel, že si musí ještě něco vyřídit.

Jeho kamarádka se tedy teď držela u mě.

,,Ty Madd?" Vzhlédla ke mě a pohledem mě vybízela, ať pokračuju.

,,Ta Payneova bývalka, jak dlouho spolu byli?" Madison naklonila hlavu na stranu a já se skoro zasmál jejímu výrazu.

,,No dva a půl roku. Má jediný štěstí, že se na ní vykašlal, jinak by teď už nežila a já bych dřepěla v base." Pokrčila jednoduše rameny.

,,Proč se ptáš?" Lesklo se mi v očích a nedokázal jsem se na ní podíval, zíral jsem nějakou chvíli do země.

,,Počkej! Tobě se líbí Payne?" Z minuty na minutu jsem se chtěl propadnout do země. Zrudnul jsem jako rajče a váhavě přikývl hlavou.

Než jsem se nadál, už seděla na mé posteli a objímala kolem ramen. Povzdychl jsem si a také ji objal.

V tu chvíli mi začaly chybět mé kamarádky ze střední.

Pokaždé, když se mi někdo líbil a byl hetero, uměly mi pomoct, vždy vědely, jak na mě.

Jednou, nebo dvakrát dokázaly i přesvědčit kluka, ať je gay, ale teď jsem na všechno sám.

Teda jasně, mám Madison a Paynea, ale nejsou to mé holky s Jacksonville.

Musela mi na Madisonino triko ukápnout slza, když se ode mě odtáhla se slovy.

,,Ty brečíš?"

,,N-ne, jo vzpomněl jsem si na kamarádky z Jacksonville." Popotáhl jsem a snažil se zastavit příval slz.

Madison po mě hodila můj telefon a já jsem nechápavě těkal pohledem mezi ním a fialovou kočkou.

,,Zavolej jim!"

,,C-cože?"

,,Říkám zavolej jim. Kdy si s nimi naposledy mluvil?"  Zamyslel jsem se. 

,,Nemluvil jsem s nimi od konce střední." Protože jsem se bál, že když je uslyším, nebo uvidím, nepohnu se bez nich dál.

,,Tak já čekám." Nadzvedla obočí a já se rozmýšlel, jestli je to dobrý nápad.

Vzal jsem telefon do ruky a hrál si s ním mezi prsty.

Z hluboka jsem se nadechl a zmáčkl rychlou volbu.

Chvíli to vyzvánělo, kdežto potom se na druhém konci ozvalo tiché halo.

,,Becco?"

,,Panebože! Nolane jsi to ty?"

,,Jo jo jsem."

,,Co se stalo? Neozval ses nám celé léto! Nikdo o tobě nevěděl. Moc nám všem chybíš."

,,J-já bál jsem se, že když s Vámi nepřeruším kontakt, že se neodtrhnu." Už jsem zase popotahoval.

,,Nolane, nikdo ti to nemá za zlé, jen si nám chyběl. Ale teď mě prosím omluv, musím končit. Právě jsem přijela ke škole a musím se jít napsat, potom ti zavolám ano?"

Rozloučil jsem se s ní a Madison se na mě spokojeně usmívala. Měl jsem telefon na reproduktor a slyšela tak každé mé slovo.

Po chvíli vešel do pokoje Payne.

,,Tak jo! Já vás tu nechám, protože jdu omrknout svoji novou spolubydlící, touhle dobou by měla dorazit, nebo alespoň takhle mi to bylo řečeno."

Mrkla na nás a zvedla se z mé postele. Poslala Payneovi vzdušný polibek a já si troufl říct, že žárlím i na tohle.

,,Co jste tady prováděli?" Zasmál se Payne.

,,No víš Payne, Madison mi ukazovala jaké to je líbat se s holkou."

Payne se zarazil a jeho výraz byl k nezaplacení. Rychle jsem popadl mobil,  jenž jsem měl díky Madd stále po ruce a vyfotil jsem si ho.

,,Dělám si srandu, dokopala mě k tomu, abych zavolal své kamarádce. Ale měl si se vidět!" Smál jsem se na celé kolo, až jsem smíchy málem brečel.

,,Počkat! Ty se vlastně vidět můžeš!" Mezi záchvaty smíchu jsem mu ukázal tu fotku, ale hned jsem zjistil, že jsem to neměl dělat.

Payne po mě skočil a snažil se mi sebrat mobil.

,,Smaž to!" Vrčel po chvíli udýchaně, ale přesto se se mnou nepřestal prát.

,,Nikdy!" Vyplázl jsem jazyk, zrovna když Payne ležel na mé zadnici a snažil se pro něj natáhnout.

V tu chvíli se rozletěly dveře a v nich stála Madison. Mě až v tu chvíli, co jsem zaregistroval, jak se tváří došlo, že to musí vypadat hodně divně.

,,Ehm." Zamumlal Payne, který se ze mě uráčil zvednout a postavil se.

,,Co tu vyvádíte? Já vás na pár minut nechám o samotě a vy už tu děláte prasárny." Zpražila nás pohledem a Payne zrudl.

,,Chtěl jsem po něm, aby smazal z telefonu jednu fotku." Zamumlal roztomile a já se v tu chvilku cítil jak zamilovaná malá holka.

,,Jakou fotku?" Bez váhání jsem vyskočil na nohy a ukazoval jsem ji Madison. Ta propukla v obrovský smích.

,,Vždyť je dobrá!" Zasmála se a Payne se na nás urazil, protože se sebral a lehl si do své postele.

Tak jo! Máme tu pátou část.😁 Jak se líbí? 😶
Jsem moc vděčná za ohlasy! Jste úžasní.❤️