Grangerová?! Malfoy?!

3.

Draco

,,Punč?" Zeptal jsem se oné dívky. Ona se na mě otočila a já hleděl do tváře člověku,
kterému jsem celé roky nadával do mudlovské šmejdky. Ano, stála předemnou Hermiona Grangerová. Koukala na mě s otevřenou pusou a vykulenýma očima. Nevěděl jsem, co říct, tak jsem jsem jen pokrčil rameny a chystal se odejít, ale ona mě chytla za ruku a donutila mě zůstat. ,,Proč jsi přišel zrovna zamnou?" Zeptala se. ,,Ze zadu jsem tě nepoznal a...zase máš jinak vlasy nemůžu si zvyknout, že už je nemáš tak...rozčepýřené?" Odpověděl jsem nervózně a pousmál jsem se. Ona na mě nevěřícně koukala a já se musel ušklíbnout. ,,Co tím chceš říct? A opravdu jsi se na mě před chvíli usmál? A jak to, že se semnou teď normálně bavíš?" V jejích očích se mísila zvědavost s nechápavostí. ,,No..ehm...já...s-sluší ti to...né,že jindy ne,ale teď jsi víc...sexy? Jo asi jsem se usmál no a co? J-já vlastně...ani nevím." Řekl jsem a až pak jsem si uvědomil, co jsem to vypustil z úst. Sluší ti to a jsi sexy? Asi mě musel někdo uhranout,tohle bych snad sám od sebe neřekl...nebo ano?

Hermiona

Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem před chvílí slyšela. Opravdu mi teď Draco Malfoy řekl, že se mu líbím? Malfoy?! Že by to zalíbení,které ve mě vyvolal bylo vzájemné? ,,O-opravdu?" Zeptala jsem se. Pohlédla jsem do jeho bouřkových očí. Má krásné oči...člověk by se v nich dokázal utopit. ,,Asi už to tak bude...ale prosím, nikomu to neříkej." Odpověděl a prosebně se na mě podíval. ,,Jasně, neboj se." Odvětila jsem a usmála se. On mi úsměv opětoval. Má dokonalý úsměv.. ,,Víš...t-ty...se mi taky líbíš..." Řekla jsem a lehce se začervenala. Jemu se na tváři zformoval samolibý úsměv a prohlásil ,,Tak tohle je hodně zvláštní...Zmijozel a Nebelvír...čístý původ a...nečistý, smím-li to tak říct." Řekl a nejistě se usmál. ,,Ano, je to zvláštní. Rozhodně to zní lépe, než mudlovská šmejdka." Usmála jsem se, ale on se zahleděl do země a když se na mě znovu podíval, vážně jsem v jeho očích viděla lítost? Popošla jsem blíž k němu a pohladila ho po tváři. Vzápětí jsem však ucukla. Nejistě jsem na něj pohlédla a on se na mě překvapeně podíval. Pak ke mě přistoupil blíž on a dal mi neposlušný pramen vlasů za ucho. ,,Kdy jsem se ti začal líbit?" Zeptal se. ,,Líbíš se mi popravdě už docela dlouho, jen jsem si to nechtěla přiznat. Až teď, na famfrpálovém zápase, jsem si to uvědomila." Odpověděla jsem nervózně. ,,Ty mně taky.. A na tom zápase jsem myslel,že asi spadnu z koštěte, jak ti to slušelo. A mimochodem, byla jsi úžasná!" Řekl a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila a opět se začervenala. Musela jsem vypadat, jako rajče. Pak jsme si ještě dlouho povídali o všemožných věcech. Byla to dlouhá noc, ale snad ta nejlepší, jakou jsem doposud zažila.

Draco

Nemohl jsem uvěřit, že se to opravdu děje. Sedím a už několik hodin se skvěle bavím s dívkou, kterou jsem celé roky nenáviděl a urážel. A teď, najednou, prostě osud chce,
aby se za jeden večer, všechno změnilo. Ikdyž jsme se spolu bavili zatím jen krátce, dalo by se říct,že jsem se sblížili. Cítil jsem se s ní moc dobře a užíval si každou sekundu, kdy jsem s ní mohl být. Nikdy bych nevěřil, že zrovna ona mi dokáže tak moc učarovat.

Pohled 3. osoby

Mezi těmito dvěma mladými kouzelníky se za tu noc vytvořil velmi silný, ale přesto tam křehký vztah. Ikdyž oba pociťovali vůči tomu druhému zalíbení po fyzické stránce, ani jeden by si netroufnul přiznat, že by mohli říct to stejné i o té vnitřní. Neznali se, a i přesto za těch pár hodin zjistili, kolik toho mají společného. Ani jeden z nich by si ovšem v žádném případě nepřipustil, že by si přál,aby z toho časem vzniklo něco víc. To ovšem netušili, že se jejich nevyřčená přání, již poměrně brzy vyplní...

Tak, a je tu třetí kapitola😄jak se vám líbila?☺️doufám, že se budete těšit na příští❤️

Vaše Karol❤️