Grangerová?! Malfoy?!

6.

Středa

Pohled 3 osoby

Dnes byl na hradě trochu zmatek. No...ne úplně trochu. Přípravy na uvítání hostů byly v plném proudu. Profesoři běhali po škole a domlouvali, koho kam zařadí a jakých předmětů se budou žáci účastnit. V New Yorku měli totiž pár předmětů odlišných, a tak jim nechtěli motat hlavu novými věcmi. Zatím co se učitelé stresovali, žáci si v klidu pobývali na svých kolejích, jelikož jim dnes odpadlo vyučování. Někteří se učili, dodělávali domácí úkoly a eseje, jiní hráli Tchoříčky nebo Kouzelnické šachy, hlavně aby jakkoliv zabili čas do příjezdu návštěvy.

Odpoledne, když už bylo vše připraveno, dostali žáci pokyn, aby se dostavili do Velké síně. Když se tam postupně všichni nashromáždili, Brumbál vstal a řekl: ,,Milí studenti, jak jste se již dozvěděli, dnes k nám měli dorazit studenti na výměnný pobyt. Přivítejme tedy studenty z Akademie čar a kouzel v New Yorku!!" Domluvil a v tu ránu se otevřely dveře. Do síně vběhly tři krásné dívky a za nimi vstoupilo devět pohledných chlapců. Všichni studenti z Bradavic se za děvčaty otáčeli a mohli na nich oči nechat. Dívky zase mohly oči nechat na chlapcích. Jen dva studenti neskenovali právě příchozí. Hleděli na sebe navzájem a topili se v očích toho druhého. Vzhledem k tomu, že všichni sledovali studenty z New Yorku si jich nikdo nevšímal. Nic jim tedy nebránilo ve sdělování svých pocitů. Jakoby kolem nich nebylo nic. Jen oni dva. Jenže tahle krásná chvilka bylo opravdu jen chvilka. Když se studenti posadili ke stolům, jejich předem určených kolejí museli od sebe pohledy odtrhnout. Stihli se ale na sebe ještě usmát. A ikdyž to byl jen letmý úsměv, bylo v něm ukryto mnoho pocitů, které mohli rozpoznat jen oni dva.

Draco

Když Brumbál domluvil otevřely se dveře a dovnitř vběhly tři holky a několik kluků. Byly moc pěkné, to ano...ale mě zajímala jen jedna dívka. Seděla u vedlejšího stolu a se zájmem je pozorovala. Najednou se však otočila a podívala se na mě. Hleděli jsme si do očí a já v těch jejích viděl tolik pocitů. Díky nim jsem poznal, že by si i ona mohla přát to stejné co já. Být přáteli...

Jenže za tu dobu, co jsme na sebe hleděli, už se  studenti z Akademie čar a kouzel posadili k určeným stolům a všichni zase začali normálně vnímat. A já nemohl dopustit, aby nás někdo viděl. Kdyby někdo spatřil, jak se na sebe díváme.. Rychle jsem od ní odtrhl oči, ale stihl jsem se ještě usmát. Ona mi úsměv opětovala a taky se otočila. Pochopila, že by to nebylo nejlepší, kdyby nás takhle někdo viděl. Začaly by se o nás šířit zvěsti a pak už bychom se spolu nikdy nemohli přátelit.

Hermiona

Když jsem odvrátila pohled od Draca uvědomila jsem si, jak se na mě díval, a že se na mě i usmál. Má opravdu krásný úsměv. Zahřál mě u srdce pocit, že by se semnou možná také chtěl dál bavit.
K našemu stolu si přisedli tři kluci. Byli hezcí a vypadali sympaticky, a tak jsem si řekla, že bych se s nimi mohla seznámit. Po hostině jsem tedy vstala a šla k nim. ,,Ahoj" pozdravila jsem mile. ,,Já jsem Hermiona a vy?" Usmála jsem se. ,,Já jsem Ben." Odpověděl roztomilý bloňďatý kluk a také se usmál. ,,Tohle je Harry" ,ukázal na hnědovlasého kluka s výraznýma zelenýma očima, ,,a tohle je Eggsy."  Představil posledního z jeho kamarádů, světlejšího bruneta s brýlemi. ,,Moc mě těší!" Řekl Harry a políbil mi ruku, jako bych byla nějaká princezna. Začervenala jsem se a sklopila oči. ,,Mě také těší." Řekl Eggsy s úsměvem. Přisedla jsem si k nim a povídala si s nimi. Pak jsme se společně vydali na kolej.

Byl to moc příjemný večer a já byla ráda, že k nám dali zrovna je.

Draco

Přisedli si k nám tři kluci. A k nám myslím, jako doslova. Jeden si sedl hned vedle mě a další dva vedle Blaise a Thea. Když už si k nám přisedli, bylo by neslušné je ani nepozdravit, a tak jsem představil. ,,Jsem Draco a vy?" Zeptal jsem se. ,,Já jsem Cameron" ,odpověděl pihatý černovlasý kluk, ,,a tohle je Harry." Kývnul směrem k hnědovlasému klukovi s průzračnýma očima. ,,Jo a tohle je Jasper." Ukázal na posledního hnědovlasýho kluka, který se zatím ještě ani neozval. Očividně nebude moc výřečný. Cameron a Harry byli přátelští, proto jsem se s nimi začal více bavit. Po večeři jsme společně odešli na kolej. Při odchodu jsem si všiml, že Hermiona zůstala sedět u stolu s nějakými kluky. Byli to ti z New Yorku, které přiřadili do Nebelvíru. Vypadalo to, že se spolu skvěle baví. Při tom pocitu mě nepatrně píchlo u srdce. Strčil jsem si ruce do kapes, sklopil hlavu a vydal se za kluky, kteří už byli ve Vstupní síni. Ještě jsem se na ní naposledy otočil, ale ona se na mě ani nepodívala. Rychle jsem se otočil a vykročil ze síně.

Tak a je tu šestá kapitola😊snad se líbila❤️😍jak se to asi mezi Dracem a Hermionou vyvine?😁

Vaše Karol❤️