Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

8. kapitola

Harry moc nechápal Benovo očividné rozjaření nad celou situací, ale následoval svého bývalého přítele na jeho nové pracoviště, kde se sám procházel již dříve sám, ale v sutinách.

Okamžitě když vstoupil za blonďákem dovnitř, pochopil, že to co viděl předtím, už je dávno minulost. Laboratoř byla nově zařízená a veškeré vybavení se lesklo novotou, pokud ovšem bylo nové. U kouzelníků si nikdy nebyl jistý, co je nově koupené a co prostě jen přeměnili. Někdy výhoda, někdy naopak ne.

Sklopil pohled k Benovi. „Pěkný," zhodnotil jeho novou práci. Nebylo tu tolik skla jako v jeho předešlé laboratoři, ale i tak ho bylo dost. Dost na případné rozbití. Díky tomu ale, že stáli za rohem, tak neviděl celou místnost. „Doufám, že to tu už nebouchne..." zamumlal nejistě směrem k příteli.

„To určitě nejsi sám, Harry," uchechtl se Ben. „Doufají v to tu všichni. Včetně mě. Nerad bych něco takového zažil na vlastní kůži." Nad představou případného výbuchu se nepříjemně ošil. Ne, takovou zkušenost mít opravdu nemusí.

„A já bych nerad něco takového znovu vyšetřoval. I když, kdyby se to stalo teď, tak bych ani nemohl. Nucené volno," zašklebil černovlasý.

„Za co ho vlastně máš?" lehce se zamračil blonďák. „Někdo jako ty ho asi nedostane jen tak," skousl si spodní ret a se zájmem si černovlasého muže prohlédl.

Bystrozor se zamračil. „Za to, že jsem bránil něčí čest a trošku neurvale pachatele zneškodnil," zamumlal výmluvně.

„Rád bych se přeptal na podrobnosti, ale přijde mi, že se ti o tom moc mluvit nechce, co?" chápavě se Ben pousmál a povzbudivě Harryho poplácal po rameni.

„Ne, to nechce!" potřásl hlavou. „Dostal jsem prostě trest za něco, za co bych podle mého trest dostat neměl. A... To je vlastně jedno," mávl rukou. „Tak kde je?" neurčitě se poptal na Malfoye.

„Asi ještě na obědě, Harry. Musíš vydržet. Ono mu to bude trvat trochu dýl," tiše se blonďák zasmál. „Jsi nějaký nedočkavý, nepřijde ti?" neodolal a musel si do svého ex-přítele trochu rýpnout.

Harry naprázdno otevřel pusu, načež ji zase zavřel a znovu se nadechl. „Prostě o něho mám jen... starost, no! To přece není trestný, u Merlina!" založil si ruce na prsou. „Radši mi ukaž, kam si můžu sednout a dej mi něco k pití, díky," propálil menšího významným pohledem.

Než se Ben stačil nadechnout k tomu, aby Harrymu vyčetl, jak snadno se rozčílí a vyhověl jeho rozmarům, ozvalo se za nimi jemné zadrnčení. Následně k jejich uším dolehl známý panovačný hlas: „Proč by sis tu měl jako sedat? Myslel jsem, že už je ten výbuch uzavřeným případem, takže jestli jsi nepřišel kvůli tomu, nevidím důvod, proč bys tu měl zůstávat."

Bystrozor se zmateně otočil za podivnými zvuky, které byly podezřele doprovázeny právě hlasem osoby, kvůli které původně přišel. Když ale spočinul na krátkovlasém blonďákovi pohledem, zmateně zamrkal.

Malfoy totiž seděl na klasickém mudlovském invalidním vozíku, což vypadalo až neuvěřitelně. „Náhodou jsem nepřišel za tebou, ale za Benem. A abych si mohl vyslechnout, jaký seš psí čumák i v jiné společnosti, než té mé," pokusil se na sobě nedat znát vyvedení z míry a hbitě blonďákovi podsunul nepravdivou odpověď s menším úsměškem.

„Pokud vím, návštěvy jsou právě od výbuchu zakázány. O pracovní době - která mimochodem začíná během několika málo minut - to platí dvojnásob. Takže s Benem budete muset odložit svůj čajový dýchánek na později." Draco se na dvojici dalších mužů nesouhlasně zamračil a rukama roztlačil kola u svého vozíku. Opatrně zamanévroval, aby je mohl objet. „A přestaň na mě takhle čumět, Pottere!" obořil se na bystrozora ještě.