VKOOK (texting)

Kapitola 5

Nemohl jsem uvěřit tomu, že by se to stalo. Oblékl jsem se a vyběhl jsem z domu. Celou cestu k němu jsem běžel a ani se neohlédl. Doběhl jsem k jeho domu. Začal jsem klepat, ale nikdo se neozíval. Naštěstí bylo otevřeno. Otevřel jsem a vběhl dovnitř. Našel jsem na zemi ležet Kookieho. Spal. Okamžitě jsem ho zvedl a odnesl ho do ložnice. Očistil jsem ho a přikryl. Bylo mi jasné, že ho tam nesmím nechat. Šel jsem mu udělat čaj a něco na zub.

Vzbudil jsem se a rozhlédl se okolo sebe. Byl jsem na posteli což jsem vůbec nechápal. Chtěl jsem se zvednout ale spadl jsem na zem kvůli bolesti co jsem pociťoval.

Zrovna jsem šel do pokoje s tácem když sem ho uviděl na zemi. Odložil jsem tác na stůl a šel rychle k němu. ,,Kookie. Si celej? Neublížil sis?" Vrátil jsem ho na postel a dal mu na tvář pusu. On mě nechápavě sledoval. Byl asi překvapenej, že jsem tu. Koukl jsem na něj omluvným výrazem.

,,Ne-nech-mě.. být.." řekl jsem vyděšeně. ,,Jdi pr-yč a ne-ch mě.. tu jako.. před.. tím.." koktal jsem.

,,Zapomeň. A to, že jsem tě využil jen na sex není pravda. Koukni se mi do očí." Udělal to a já ho něžně políbil a tím mu řekl, že to sním myslím vážně. Odtáhl jsem se a jemu hrál malí úsměv na tváři.

Natáhl jsem se k němu a objal ho. ,,Dobře." zašeptal jsem a dal mu malou pusu. ,,Dáš mi to jídlo?" zeptal jsem se ho roztomile.

,,Jasně. Na. Tak a řekni mi co ti ta svině udělala." Zeptal jsem se ho celkem naštvaně, ale on si myslel, že se zlobím na něj. Jenže to nebyla ptravda. Zlobím se na Hobiho ne na Kookieho.

,,Přišel ke mě a... a... začal na mě řvát. Pak mě dotáhl do pokoje a začal mě ošahávat. Serval ze mě všechno oblečení a pak to semnou dělal snad na každém místě v mém pokoji a domě." řekl jsem a zadržoval své slzy.

,,Pšš. Jsem tu s tebou." Objal jsem ho a lehl si k němu. ,,Už je pryč. Neublíží ti. O to se postarám." Uklidnil jsem ho a doufal, že se nebude ptát na ty modřiny. ,,Moc sem se o tebe bál. Proč si mu ten mobil nevzal?"

,,Jak jsem mu ho měl vzít když jsem měl svázané ruce?!" křikl jsem na něj zoufale.

,,Promiň takhle jsem to nemyslel. Já vím, že za to nemůžeš." Řekl jsem mu, políbil ho a smutně jsem pomalu odcházel. ,,Napíšu ti ano? Miluju tě Kookie." Řekl jsem a odešel jsem.