[POZASTAVENO NA NEURČITO] Proč já?!

6.Není to tak zlý

Sofi/Klára/David

Doktor:,,Vypadá to,že musíme na rentgen."

Zdravotnice:,,Takže je to vážné?"

Doktor:,,To zatím nemohu upřesnit.Po rentgenu zjistíme víc."

No tak to je úžasný!Teď musím na rentgen kotníku.Jen doufám,že tam zase nebudeme muset čekat půl hodiny!

Vyšly jsme do třetího patra,přišly do prázdné čekárny a po chvíli šly rovnou na řadu.

Doktorka:,,Tak pojďte.Podle informací od pana doktora ze zdola máme rentgenovat pravý kotník.Je to tak?"

Zdravotnice:,,Dobrý den.Ano ano bohužel je to tak."

Doktorka:,,No tak pojď do vedlejší místnosti,svlékni se do spodního prádla a lehni si na lůžko." řekla doktorka a mile se na mě usmála.

Vešla jsem do tmavé místnosti a doktorka za mnou zavřela dveře.Svlékla jsem se a lehla si na lůžko.Doktorka mi přes sklo řekla ,,Tak teď se mi nehýbej.Zapnu rentgen a pokud se hneš tak bude rozmazaný.Jasný?

,,Jo jasně."

Najednou se nademnou rozzářilo světlo rentgenu.Ležela jsem na zádech a ani nedutala.Po pár minutách se světlo zhaslo a otevřeli se dveře do místnosti.

Doktorka:,,Tak hotovo.Oblékni se a pro výsledky si zajděte k panu doktorovi na chirurgii."

,,Supr.Díky."

Zdravotnice:,,Tak děkujeme a nashledanou.
Tak pojď Sofi jdeme."

Sjely jsme výtahem zpět do přízemí na chirurgii a rovnou šli pro výsledky.

Doktor:,,Vypadá to lépe než jsem čekal.Nebude to ani na ortézu.Dokonce i bez berlí,takže paráda."

Namazal mi to mastičkou a bylo hotovo.

,,Skvělý.Jsem ráda,že můžu normálně zůstat na táboře,hrát hry venku a tak."

Doktor:,,No hry hrát můžeš,venku můžeš být taky,ale nepřetěžuj tu nohu.Nech jí někdy odpočinek....jo a moc na ní nedošlapuj celou váhou."

Zdravotnice:,,Jistě,já na to dohlédnu."

Doktor:,,Ještě vám dám speciální mastičku.Budete to mazat každý večer a při bolesti.No a za týden nezapomeňte přijít na kontrolu."

Zdravotnice:,,Dobře.Tak nashledanou."

,,Nashle."

Když jsme vyšly ven z ordinace.Chvíli jsme si povídaly a mířily rovnou na parkoviště.Přišly jsme k autu,nasedly si a jely další hodinu a zpět do tábora.Byl už čas na oběd a já měla hlad jako vlk a těšila se co bude dobrého.

Přijely jsme do tábora,vylezly jsme z auta a první kdo nás přivítal byla Klára a David.Byla jsem ráda,že přišel David,ale zároveň jsem se bála,že je naštvanej nebo tak nějak.

Došla jsem pomalu k Davidovi,který mě přivítal obětím.

,,Ahoj."

,,Ahoj.Tak co kotník?"

,,No,vidíš sám......neni to nic vážnýho."

,,A můžeš s náma hrát týmovky?A i jiný hry?"

,,Jo to jo,ale musím se trochu šetřit.
Ale teď už šup na oběd.Mám obrovskej hlad." rovnou jsme se vydali do jídelny.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Doufám,že se vám další kapitola líbila❤Pokud jo,určitě budu ráda za hlas🌟Vím,že teď vycházejí kapitoly omezeně,ale nestíhám kvůli učení,škole,kroužkům atd.😘
Omlouvám za chyby,hrubky a tak😊