[POZASTAVENO NA NEURČITO] Proč já?!

12.Davide!

Sofi/Klára/David

,,Ježiši promiň.To jsem nechtěla."

Kluk:,,Vpohodě.Si to převlíknu.
Jo a my se ještě neznáme co?"

,,Ne."

Kluk:,,Já jsem Kuba a ty?"

,,Sofi."

Kuba:,,Tak teď jsme ofiko kámoši."

,,To jsem celá nadšená" řekla jsem
ironicky a zasmála se.

Kuba:,,No tak čau kámoško moje.Já už půjdu obědvat."

,,Čus" zasmála jsem se a šla taky obědvat.

Už jsem šla s prázdnými hrnky ke stolu kde seděla Klára.

Kuba:,,Jo a Sofi?!"

Otočila jsem se.

,,Co?"

Kuba:,,O poledňáku za tebou přijdu do chatky a pokecáme jo?"

,,Jasný."

Kuba:,,Ok."

Pak už jsem šla rovnou za Klárou.

,,Kde máš to pití?"

,,Vylila jsem to na Kubu."

,,Tak to si šikovná jak já.Jo a kdo je Kuba?"

,,Můj novej kámoš se kterym se bavim díky vylitýmu pití."rozesmála jsem se.

,,Tak to mě musíš seznámit."

,,Dneska o poledňáku si půjdem pokecat."

Ty dračice.Vždyť už máš Davida ne?"

,,Mám no.Vždyť Kuba je jenom kámoš."

,,To jo....Určitě ne na dlouho."řekla Klára a zasmála se.

Když jsme s Klárou dojedly šly jsme do chatky.Sedla jsem si na postel,když v té chvíli někdo zaťukal.

Je to David?Nebo Kuba? zamyslela jsem se.

Bohužel jsem se zamyslela na tolik,že jsem vůbec nevnímala okolí.

,,Dále."

Kuba:,,Je tady Sofi?"

,,Ne není."

Kuba:,,Tak nic."

Kuba odešel a já jenom zírala na Kláru.

,,Co děláš?Vždyť to byl Kuba."

,,Promiň.Já myslela,že to byl nějakej krypl co tě chce sbalit."

,,Ach jo....no nic jdu za nim."

Vyběhla jsem z chatky a viděla Kubu jak jde směrem k jídelně.

,,Počkej!Kubo!"

Zastavil se a já šla za ním.

,,Ahoj."

Kuba:,,Byl jsem u tebe v chatce a ty jsi tam nebyla."

,,Já tam byla,ale kámoška tě omylem vyhnala."

Kuba:,,Aha.No chtěl jsem ti jenom říct,že tě nechci sbalit,ale jen se chci kámošit,protože mi přijdeš jako super holka."

,,I kdyby jsi mě chtěl sbalit mám kluka."

Kuba:,,Vážně?"

,,Jo,,

Kuba:,,Někdo odsud?"

,,Jo."

Kuba:,,No tak povídej."zasmál se.

,,Je to David."

Kuba:,,Ten je vpohodě,ale neni uplně svatej."

,,To nikdo.Hele nechceš si sednout na dolní louku?Tam si můžem povídat taky."

Kuba:,,Ok."

Sedli jsme si na dolní louce a povídali si,smáli se a prostě jsme drbali jak pravý drbny.
Bylo to super,ale jeden problém tu byl.....David!

,,Sofi?"

,,Ahoj zlato.Tohle je Kuba.Můj kamarád."

Kuba:,,Ahoj Davide."

,,My už se známe.
Ty si fakt myslíš,že ti budu věřit takovou blbost?!Kamarád?!To určitě."

,,Davide uklidni se.Jako to se nemůžu bavit s klukama?!"

,,Víš co?!Mě už je to jedno.Dělej jak myslíš!"

,,Počkej!Davide počkej!"

Kuba:,,Nebyla to trochu přehnaná reakce?"

,,No to on je takovejhle žárlivka.Jdu za ním.Promiň."

Kuba:,,Jen běž.Já jdu támhle za klukama."

Běžela jsem do Davidovi chatky abych si s ním promluvila.Otevřela jsem dveře do jeho chatky a viděla ho......

,,Davide já....Davide!.....řekla jsem a bez dalších slov vyběhla se slzamy v očích z chatky. Pokračování příště......

Tak je tu po delší době další kapitola🙂Doufám,že se vám líbila❤Pokud ano budu ráda za hlas a sledování🌟🔝
Jako vždy omluvte chyby,hrubky atd.💕
Užívejte si zimu a brzo čekejte další kapitolu❄😘