7.První polibek

37 5 0
                                    

Sofi/Klára/David

Po obědě byl půl hodiny polední klid.Všichni šli do chatky nebo odpočívali na trávě/lavičce před chatkou.
Já jsem seděla na posteli a četla si.Když v tom mě najednou vyrušilo klepání na dveře.

,,No?"

Otevřeli se dveře a tam stál David s úsměvem od ucha k uchu.

,,Sofi,pojď se mnou."

,,Co?Proč?"usmála jsem se.

,,Neptej se a pojď."

,,Jo už jdu."

Slezla jsem z postele a došla k Davidovi.Najednou mi zavázal oči a vedl někam do neznáma.

,,Ježiš co děláš?"😂

,,Uvidíš.Nebuď zvědavá."

Jako né,že bych neměla ráda překvapení,ale tohle jsem fakt nečekala.Ani nevim kam jdeme,co se děje,prostě nevim nic.
Pod nohama mi křupaly větvičky a šustilo listí.Jsme v lese!Proč jsme sakra v lese?....
Jsem strašně zvědavá a je to hrozně nepříjemný.Jdete s klukem někam do lesa a ještě vám zaváže oči!

,,Tak jsme tady."sundal mi šátek z očí.

Podívala jsem se kolem.
Stáli jsme v lese,pod stromem na krásném plácku zalitém sluncem.

,,To je....nemám slov.Nádherný!
Proč si mě sem vzal?"

,,Sofi,chci ti to říct už od začátku tábora,ale správná chvíle přišla až teď.
Líbíš se mi.Nechceš se mnou chodit?"

Koukala jsem na něj s otevřenou pusou.
,,Jo,jo ty se mi taky líbíš."nakonec jsem ze sebe vymáčkla.
,,A moc ráda s tebou budu chodit."💕

Panebožeeeee!Právě jsem začala chodit s Davidem.Jsem šťastná,ale zároveň je mi divně.Že by první pravá láska?!
Jo,to nepoznám,ale je to krásnej hřejivej pocit u srdce.
Mít tu druhou polovičku.

David se najednou začal přibližovat.Byl blíž a blíž,ale já mu to nezakázala.Nechala jsem ho ať mě políbí.Bylo to úžasný.
A opakovalo se to několikrát.
Když to skončilo chytli jsme se za ruce a šli zpět do tábora.

Když jsme přišli do tábora už tam na nás čekal hlavní vedoucí Tomáš.

Jo Tomáš je nejhorší vedoucí.Ještě k tomu je hlavní vedoucí.Nikdo ho tady nemá rád,protože je zlej,přísnej a nic neodpouští.Za všechno dává tresty,drsný tresty.Nevim ani proč sem jezdí když je na všechny děti tak hnusnej.Proč vůbec vede tenhle DĚTSKEJ tábor když nejspíš nemá rád děti?!Nechápuuuuuu.

Tomáš:,,Ale,ale,ale.Kdopak se nám to vrátil z neohlášeného výletu."

,,My....my jsme....aaa....se byli projít jenom za chatkama."snažila jsem se nějak zachránit situaci.Moc,vlastně vůbec to nepomohlo.

,,Jo.Nebyli jsme nikde daleko."

Tomáš:,,Heleďte,z tohohle se jen tak nevyvlíknete.Tím,že lžete si fakt nepomáháte.Trest vás nemine tak jako tak.

,,Ale my nelžem."

Tomáš:,,Tak to je zajímavý,že vás viděly a práskly nějaký děcka z trojky."

No tak v tuhle chvíli jsem měla v hlavě tolik myšlenek najednou.Udělala to Klára?Práskla nás!?
Ne to by přece neudělala....
Viděl nás někdo v tom lese?
Snad ne.....

Tomáš:,,Nezírejte na mě takhle tupě a pojďte za mnou do srubu,do mé kanceláře.
Hned!"

,,Tak pojď Sofi.Nemá cenu ho přemlouvat."

,,Ty se nebojíš,že nás pošle domu nebo,že....

,,Pššš....klid Sofi.Ty si fakt myslíš,že by nás za tohle poslal domu?Vždyť jsme neudělali nic zlýho.Jen jsme šli mimo tábor.Za to tak maximálně budeme mýt pořád nádobí nebo uklízet celej tábor."

,,Máš pravdu.Proč se tolik stresovat.Tak jdeme."

Tomáš:,,Tak tady si sedněte na židli a začneme zlehka.Jaký trest pro sebe navrhujete?
Pokračování příště....

Jaký by jste jim dali trest?Pište do komentářů🙂

Doufám,že se vám další kapitola líbila❤Pokud jo,určitě budu ráda za hlas🌟Vím,že teď vycházejí kapitoly omezeně,ale nestíhám kvůli škole😘
Omlouvám za chyby,hrubky a tak😊

[POZASTAVENO NA NEURČITO] Proč já?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat