Opening/1. část

744 29 7
                                    

Viky

Zrovna když jsem vykládala na streamu o mém prvním rande, volala mi má sestřenka, kterou vlastně skoro ani neznám. Volám ji jenom na její narozeniny z jednoho jediného důvodu, je to taková ta "fiflena".

,,počkejte lidi." Řekla jsem a mutla jsem si mikrofon.

,,Ahoj zlatíčko!" Spustila na mne.

,,No, ahoj.." z jejího hlasů jsem nebyla nadšená, protože zněl jako pískací hračka pro psa.

,,Víš, my jsme teď v Praze. Nemáme hlídání pro mého syna Míšu a já a můj milovaný manžel chceme mít dům jenom pro sebe, jestli víš, jak to myslím. Tak jsem si říkala, jestli bys nám ho náhodou nepohlídala." Řekla celou situaci. Vím, že ten Michal má 12. Ne ne ne ne ne. Ale na druhou stranu je to má sestřenice.

,,Co za to?" Zeptala jsem se jí.

,,Třeba nějakou poukázku? Nebo peníze?"

,,aspoň litr. A nějaký nákup, protože tady nemám doslova nic." Podala jsem jí mou nabídku. Chvíli váhala, ale nakonec na to kývla. Takže dneska v pět přijde ten fakan. Měla jsem ještě hodinu k dobru, tak jsem si jako vždy povídala s chatem. Spousta otázek, jestli sleduju české streamery. ,,Český Twitch moc nesleduji." Pak se ptali i na další otázky. Pak i s kým jsem to mluvila, tak jsem jim to popravdě řekla. Pak odbyla pátá. Vypla jsem stream a v tu chvíli jsem slyšela zvonek. Otevřela jsem jim vchod a poté i dveře do mého bytu.

,,Zlatíčko. Tady ti ho předáváme. Kdyby něco, tak volej. V osm si pro něj přijdeme. Děkuji a my hned jdeme." Vychrlil a na mě.

,,Jo, ahoj." Stihla jsem na ještě říct. Pak už fičeli. Podívala jsem se na to male dítě. Jo, vypadá jako satan.

,,Ty jsi ta streamerka, Vhiny, že?" Zeptal se, ale já jsem moc nechtěla odpovídat.

,,Michale, chceš se dívat na televizi?" Zeptala jsem se ho ještě celkem mile.

,,Mě je to jedno. Klidně." Já nenávidím ty lidi, kteří se chovají jako malá děcka. Zapla jsem mu televizi a šla do svého pokoje pro mobil, protože mi začal zvonit. Neznámé číslo. Stejně jsem to vzala.

,,Říhová, prosím?" Zeptala jsem se.

,,Dobrý den. Tady pan Damien Diviš. Já vám volám kvůli té fotce postele do klipu. Máme přijet dneska v šest. Platí to tedy?" Vůbec nevím a ani neznám.

,,Promiňte, není to náhodou omyl?"

,,Ne. Vaše adresa je (bla bla), že?" Jak tohle ví?

,,Ano, ale.." odmlčela jsem se. ,,Malý moment. Ihned vám zavolám zpět." Vypla jsem hovor. ,,Michale?!" Zařvala jsem přes celý byt.

,,Ano?" Tiše se smál. Satanáš jeden. Nechť zemře v nebi..

,,Neznáš náhodou nějakého Damiena Diviše?"

,,Jo, zpěvák a youtuber. Chce si vyfotit tvou postel?" Zasmál se.

,,Řeknu mu ne." Vyřešeno.

,,Ne! Prosím! On si bere i kameru, takže budu ve videu!" Škemral a prosil.

,,Tvá matka mi dá další litr a ty jí budeš muset vysvětlit za co." Tohle jsem si užívala.

,,Dobře! Hlavně to přijmi." Ihned jsem mu zavolala.

,,Brý den, znovu. Ano, máte pravdu. Tak za jak dlouho přijete?"

,,Zhruba za hodinu."

,,Dobře, tak prozatím nashledanou."

,,Naschle."

Hodina utekla jako voda. Otevřela jsem jim i nahoře i dole...

Aneska04

Rigel (DeeThane) - DONE Kde žijí příběhy. Začni objevovat